Zvládni rychlostudium, nebo v konkurenci odpadni

Rozsah tohoto textu „rychlostudium“ neumožňuje vše odborně zdůvodňovat. Takže – berte rady, jak jsou, vyzkoušejte, uvidíte.

1. Opět si v sobě nalaďte nadšení a chuť na text. Buď to jde samo, anebo myslete na úlevu a
zvýšení konkurenceschopnosti své pracovní síly, až to zvládnete. Čím těžší text, tím méně vašich konkurentů totiž vytrvá v jeho nastudování.

2. Nebojte se na rozdíl od rychločtení vracet v textu. Text si klidně přeříkávejte – váš hlas a sluch jsou další smyslové kanály, které podporují zapamatování. A zpracovávat tichým čtením třeba text učebnice „Cambridge English, Student´s Book“ by vás nikdy anglicky aktivně mluvit nenaučilo.

3. Dělejte si v textu husté poznámky. Nejen klasické podtrhávání, zvýrazňování, vykřičníky a
otazníky, ale přímo slovní poznámky. Veďte s autorem dialog plný zájmu. Polemizujte s ním. Někde ví autor více než vy, jinde v textu je tomu naopak – respektujte to. Nepodceňujte ani nepřeceňujte autora ani sebe.

4. Představujte si, že jste na daném textu nikoliv studující, ale učitelé. Přemýšlejte, jak byste
obsahu textu naučili někoho jiného. Nejvíce pomůže, když si budete představovat svého žáka jako poněkud obtížně chápavého nebo příliš sebevědomého. Klaďte si v duchu za něj protivné až záludné otázky, přemýšlejte o svých odpovědích. Opět zde funguje kouzlo opozice podvědomí: Pokud se něco naučit musím, je to obtíž a trápení. Pokud si představuji, že učím někoho druhého, tak se vlastně sám naučit nemusím. Mozek pracuje neuvěřitelně uvolněně, paměť je osvobozena od mnoha blokád. Je to přesně ten případ, kdy v hodině angličtiny špatně zvládáte určitou gramatiku a coby studenti před učitelem blekotáte – ale po příchodu domů zjistíte, že tutéž gramatiku probíralo zrovna ve škole vaše nezletilé dítě. To jste najednou suverénní při vysvětlování! To vám narostou křídla! Jako Jiřímu Sovákovi ve filmu „Marečku, podejte mi pero“, když navečer vysvětloval synovi právě ty rovnice, které přes den vůbec neuměl.

5. Využívejte všechny tři hlavní pilíře paměti: První a nejznámější pilíř je opakování.
Nejspolehlivější, avšak nejzdlouhavější. V jisté míře vždy nezbytný. Druhým pilířem je naše pohoda, chuť, nadrženost na studium. Když vyprchá nadšení počáteční, pomocí představivosti (myslíme na krásy cíle) si je v mysli obnovíme. Třetím pilířem jsou vazby – rytmy, rýmy, mnemotechnika apod. Opět zmiňme dálkaře z „Marečka“, který si musel pro dobré vybavování faktů chodit. Chůze je skvělý rytmus.