Efektivní čtení, speed reading, turbo reading či photo reading atd.

Naučte se efektivně a rychleji číst. Efektivně znamená schopnost využít různých metod během čtení, rychle pak znamená, že zvýšíte počet přečtených slov za minutu bez toho, aby došlo ke ztrátě pochopení (porozumění). Víte, že průměrný netrénovaný čtenář čte rychlostí 125 – 225 slov za minutu? Čísla se samozřejmě v různých knihách rozcházejí, ale průměr je stále stejný. Při pravidelném tréninku lze dosáhnout rychlosti až 500 slov za minutu. Tomu málokdo věří, hlavně proto, že má většina lidí strach, že textu při takové rychlosti nebude rozumět. Toho se ale není třeba bát. Zatím je prokázáno, že porozumění naopak stoupá s trénovanou (!) rychlostí.

 iStock

Konec teorie, začněme praxí. Na začátek je třeba říci, že se nelze tuto metodu naučit hned jako např. mentální mapy. Mnoho lidí to odradí. Tato technika si vyžaduje trochu vůle… Naším cílem bude naučit se udržet koncentraci nad textem (neodbíhat myšlenkami, neodbíhat od knihy atd.), rozšířit si zrakové pole a trénovat rychlejší čtení.

Na úvod něco ke koncentraci. Je třeba si koncentraci trénovat. Čím více má člověk tendence odbíhat od textu myšlenkami jinam, tím více ho text nebaví, ztrácí čas a hlavně klesá porozumění textu. Koncentraci je dobré cvičit na nějaké rutinní činnosti (a přemýšlení nad ni) nebo na soustředění se na jeden předmět. Např. zkuste pozorovat 3 minuty věc ležící na vašem stole. Zkuste o ní přemýšlet, klaďte si kolem ní otázky (z čeho je vyrobená, z čeho by mohla být vyrobená jinak, jak ji lze různě využít, sledujte tvar, příp chuť, pach, přemýšlejte prostě nad čímkoliv, co s věcí souvisí). Toto zkoušejte kdykoliv, když budete mít čas (ve vlaku, při obědové pauze, na procházce, večer před spaním…). Určitě se koncentrace zlepší.

Aby text více bavil, je třeba se umět motivovat! Pomůže odpovědět si na otázky typu „V čem mi pomůže, že to budu znát?“, „Co je cílem textu a co je mým cílem?“ a další otázky. Také je třeba umět s textem lépe pracovat. Je nuda text jenom bezmyšlenkovitě číst. Je třeba být aktivním čtenářem u jakéhokoli textu. Aktivní čtenáři kladou autorovi otázky, na které v textu nalézají odpovědi. Nadšeně souhlasí nebo se přou, pokud se s autorem názorově rozchází. Pokud odpověď nedostanou, hledají jinde. Čtení odborného textu může být taková konzultace či polemika s autorem. Špatný čtenář je pasivní čtenář, který čeká, že text ho začne sám něčím bavit (klesá motivace, užitek…). Existuje spousta dalších špatných návyků (pravý sloupec).

Čtení různými technikami – dobrý čtenář využívá předností rychlého i pomalejšího čtení v situacích, ve kterých je to pro něj výhodné. Čtení pouze jednou technikou – jedna technika vede
k pomalé rychlosti čtení a často i k nedostatečnému porozumění textu. Osvojte si různé techniky čtení
a využívejte je.
Celková orientace v textu – dobrý čtenář dokáže rychle postřehnout souvislosti díky vnímání textu jako celku. Čtení slovo za slovem – špatný čtenář čte slovo za slovem, nevnímá okamžitě širší souvislosti. Nečtěte slovo za slovem, naučte se fixovat více slov a později i celé věty – viz doplňující studijní materiál.
Čtení bez zbytečných pohybů – dobrý čtenář má tělo uvolněné, dochází pouze k pohybu očí. Držení těla i uspořádání pracovního prostředí je v souladu s ergonomickými pravidly. Špatné držení těla a zbytečné pohyby – dochází ke zbytečné zátěži pro svaly a vzniká předčasná tělesná únava. Patří sem také pomalé ukazování si v textu, pohybování rty při čtení atp. Omezte pohyby při čtení pouze na pohyby očí.
Čtení potichu – dobrý čtenář čte potichu
a nevydává při čtení žádné zvuky.
Čtení nahlas – špatný čtenář při čtení šeptá anebo čte přímo nahlas. Zbavte se zvukových zlozvyků při čtení, jelikož vás velmi zpomalují a navíc narušují i soustředění na danou činnost.
Stanovené cíle čtení – dobrý čtenář pravidelně konfrontuje přečtené se svým
cílem. Když cíle dosáhne, přestává číst.
Nestanovené cíle čtení – špatný čtenář nemá cíl, neví, co přesně hledá. Ztrácí brzy motivaci a plýtvá svými duševními silami. Vždy si stanovte cíl a ten splňte.

A nyní něco přímo ke čtení. Dříve, než začnete knihu číst, udělejte si přehled. Ten je důležitý, neboť díky němu zjistíte, jak moc je kniha pro vás důležitá, co z knihy musíte přečíst, příp. zjistíte, že kniha je vlastně nepotřebná, neboť existuje jiná lepší nebo informace již znáte.

power Sledujte tyto části knihy:

  • úvod
  • předmluva
  • obsah
  • názvy kapitol
  • nadpisy
  • zvýrazněné části textu autorem
  • popisy obrázků a grafů
  • shrnutí na konci kapitol
  • závěr
  • doslov
  • přílohy
  • rejstřík
  • shrnutí na obalu knihy

Nejvíce důležitý je samozřejmě obsah a shrnutí, kde najdete většinu informací.

Než začnete trénovat rychlé čtení, je důležité vědět, že existuje několik metod a je důležité (!), abyste dokázali střídat rychlosti čtení dle textu. Některý text je důležité číst pomaleji, některý stačí proletět, některý přečíst rychle, ale přesto s porozuměním. To souvisí nejen se žánrem a stylem psaní, ale i tematikou. Pravděpodobně to poznáte sami, kdy co použít. Jde spíše o to uvědomit si důležitost střídání.

Doporučujeme si vypůjčit knihu Davida Grubera Rychločtení, rychlo studium, info management. Vyzkoušejte, jak jste na tom s rychlostí čtení, udělejte si některý z testů. 

Zdroj: http://iva.k.utb.cz/