Poznej rychločtení

Také se můžeš setkat s dalšími pojmy jako efektivní čtení, speed reading, turbo reading, photo reading atp. Nebudeme se zabývat rozdíly mezi pojmy. Celkově půjde o to, aby ses naučila efektivně a rychleji číst. Efektivně znamená schopnost využít různých metod během čtení, rychle pak znamená, že zvýšíš počet přečtených slov za minutu bez toho, aby došlo ke ztrátě pochopení (porozumění).

Víš, že průměrný netrénovaný čtenář čte rychllostí 125 – 225 slov za minutu? Čísla se samozřejmě v různých knihách rozcházejí, ale průměr je stále stejný. Při pravidelném tréninku lze dosáhnout rychlosti až 500 slov za minutu. Tomuto málokdo věří, neboť má každý strach, že pak nebude text dostatečně vnímat. Toho ale není třeba se bát, zatím je prokázáno, že porozumění naopak stoupá s trénovanou (!) rychlostí.

Konec teorie, začněme praxí. Co se týká této metody, musím říci, že se ji nelze naučit hned jako např. mentální mapy. To mnoho lidí odradí. Tato technika si vyžaduje trochu vůle… Naším cílem bude naučit se udržet koncentraci nad textem (neodbíhat myšlenkami, neodbíhat od knihy atd.), rozšířit si zrakové pole a trénovat rychlejší čtení.

Koncentrace

Na úvod něco ke koncentraci. Je třeba si koncentraci trénovat. Čím více má člověk tendence odbíhat od textu myšlenkami jinam, tím více ho text nebaví, ztrácí čas a hlavně klesá porozumění textu. Koncentraci je dobré cvičit na nějaké rutinní činnosti (a přemyšlení nad ni) nebo na soustředění se na jeden předmět. Např. zkus pozorovat 3 minuty věc ležící na tvém stole. Zkus o ní přemýšlet, klaď si kolem ní otázky (z čeho je vyrobená, z čeho by mohla být vyrobená jinak, jak ji lze různě využít, sleduj tvar, příp chuť, pach, přemýšlej prostě nad čímkoliv, co s věcí souvisí). Toto zkoušej kdykoliv, když budeš mít čas (ve vlaku, při obědové pauze, na procházce, večer před spaním…). Určitě se koncentrace zlepší.

Motivace a zlo/návyky

Aby text více bavil, je třeba se umět namotivovat (což musí každý vědět sám, co ho motivuje). Pomůže odpovědět si na otázky typu „v čem mi pomůže, že to budu znát“, „co je cílem textu a co je mým cílem“, „co již znám“, „co potřebuji znát“ (je to celá kniha nebo část) a další otázky. Také je třeba umět s textem lépe pracovat. Jde o to, že je vážně nuda text jenom bezmyšlenkovitě číst. Je třeba být aktivní čtenář. Dobrý čtenář je aktivní u jakéhokoli textu. I u toho, jehož obsah ho příliš nezajímá. Aktivní čtenáři kladou autorovi otázky, na které rychle v textu nalézají odpovědi. Nadšeně souhlasí nebo se přou, pokud se s autorem názorově rozchází. Pokud odpověď nedostanou, rychle zjistí, že se mají podívat po jiné knize. Čtení odborného textu může být taková konzultace či polemika s autorem. Špatný čtenář je pasivní čtenář, který čeká, že text ho začne sám nečím bavit (klesá motivace, užitek…).

Existuje plno dalších špatných návyků. Koukni na některé z nich v pravém sloupečku. V levém nalezneš návyky dobré. Poznej rychločtení.

Čtení různými technikami – dobrý čtenář využívá předností rychlého i pomalejšího čtení v situacích, ve kterých je to pro něj výhodné. Čtení pouze jednou technikou – jedna technika vede k pomalé rychlosti čtení a často i k nedostatečnému porozumění textu. Osvojte si různé techniky čtení a využívejte je.
Celková orientace v textu – dobrý čtenář dokáže rychle postřehnout souvislosti díky vnímání textu jako celku. Čtení slovo za slovem – špatný čtenář čte slovo za slovem, nevnímá okamžitě širší souvislosti. Díky tomu mu může celkový obsah unikat, nebo mu trvá příliš dlouho, než souvislosti pochopí. Nečtěte slovo za slovem, naučte se fixovat více slov a později i celé věty – viz doplňující studijní materiál.
Čtení bez zbytečných pohybů – dobrý čtenář má tělo uvolněné, dochází pouze k pohybu očí. Držení těla i uspořádání pracovního prostředí je v souladu s ergonomickými pravidly. Špatné držení těla a zbytečné pohyby – dochází ke zbytečné zátěži pro svaly a vzniká předčasná tělesná únava. Patří sem také pomalé ukazování si v textu, pohybování rty při čtení atp. Omezte pohyby při čtení pouze na pohyby očí.
Čtení potichu – dobrý čtenář čte potichu a nevydává při čtení žádné zvuky. Čtení nahlas – špatný čtenář při čtení šeptá anebo čte přímo nahlas. Zbavte se zvukových zlozvyků při čtení, jelikož vás velmi zpomalují a navíc narušují i soustředění na danou činnost.
Stanovené cíle čtení – dobrý čtenář pravidelně konfrontuje přečtené se svým cílem. Když cíle dosáhne, přestává číst. Nestanovené cíle čtení – špatný čtenář nemá cíl, neví, co přesně hledá. Ztrácí brzy motivaci a plýtvá svými duševními silami. Vždy si stanovte cíl a ten splňte.

Začínáme

A nyní něco přímo ke čtení. Dříve, než začneš knihu číst, udělej si přehled. Ten je důležitý, neboť díky němu zjistíš, jak moc je kniha pro tebe důležitá, co z knihy musíš přečíst, příp. zjistíš, že kniha je vlastně nepotřebná, neboť existuje jiná lepší nebo informace již znáš.

Sleduj tyto části knihy:

  • úvod,
  • předmluva,
  • obsah,
  • názvy kapitol,
  • nadpisy,
  • zvýrazněné části textu autorem,
  • popisy obrázků a grafů,
  • shrnutí na konci kapitol,
  • závěr,
  • doslov,
  • přílohy,
  • rejstřík,
  • shrnutí na obalu knihy.

Nejvíce důležitý je samozřejmě obsah a shrnutí, které ti řekne většinu informací.

Než začneš trénovat rychlé čtení, je důležité vědět, že existuje několik metod a je důležité (!), abys dokázala střídat rychlosti čtení dle textu. Některý text je důležité číst pomaleji, některý stačí proletět, některý přečíst rychle, ale přesto s porozuměním. To souvisí nejen se žánrem a stylem psaní, ale i tematikou. Pravděpodobně to poznáš sama, kdy použít co. Jde spíš o to uvědomit si důležitost střídání.

A jak trénovat rychlé čtení?

Nejlepší by bylo, kdy by sis půjčila některou z knih Davida Grubera o rychločtení či šetření časem. Jsou tam texty k trénování techniky a texty k měření rychlosti čtení. Takový text najdeš i na jeho stránkách. Než si však knihu půjčíš, můžeš zkusit pár jednoduchých metod.

  1. Nesnaž se umisťovat zrak na každé slovo, které čteš, obvykle (pokud to nejsou dlouhá slova) ti jeden pohled stačí k přečtení dvou a více slov (dle jejich délky a tréningu).
  2. Trénuj zrakové rozpětí. Takových cvičení je v knize D. Grubera plno, ale lze si taková cvičení připravit i sama.
    Příkladem je několik písmenek či slov vedle sebe, kdy nebudeš číst jednotlivě, ale budeš fixovat oko na jednom místě a snažit se vidět i okolí. Velmi efektivní je si takový řádek zakrýt, vždy si jej odkrýt na čtvrtinu sekundy a ihned zakrýt. Poté si zkusit napsat, jestli jsi přečetla vše dobře.
    Malá ukázka:agfd 
    rsfg
    pelt
    mkte
    xvut
    lijy
  3. Poté samozřejmě následuje sloupec s více písmenky, slova mohou časem dávat i smysl. Exitují např. tzv. pyramidy, kde jeden řádek je dobré přečíst na co nejmenší počet fixací (zastavení oka pro přečtění textu).
  4. Udržuj zrak spíše na vrchní polovině slova. Nejlépe to uvidíš z obrázků.

Sama vidíš, že ze spodní části lze jen těžko rozeznat, o jaké slovo se jedná. Zcela naopak tomu je u vrchní části. Soustřeďuj tam tedy svůj zrak.

Rad je ještě plno, opět je lze najít třeba na stránkách. Záleží, kolik času tomuto tréningu můžeš věnovat, ale pokud minimálně každý večer před spaním 10 minut budeš trénovat, čtení se zlepší.

Olga Biernátová, článek byl převzat s laskavým svolením autorky z webu Studuj kreativně

Zdroj: http://www.mitvsehotovo.cz/