V objetí rudého draka

Palubní deník Michala Horáčka, který vyrazil do Číny k legendárním Třem soutěskám, ale místo romantického výletu zažil něco docela jiného. Zdroj - pokračování deníku a mnoho zajímavých a poučných informací naleznete zde(klikněte). 

 

Velké mozky a budoucnost....

Přední světoví ekonomové se jen těžko shodují v názorech na řešení finanční krize. Týdeník Ekonom vybral to nejzajímavější z 50 textů od profesorů ekonomie nebo nositelů Nobelových cen. Západ ztrácí dynamiku, Asie ji nabírá, moc a bohatství se bude ze Západu přesouvat do zbytku světa. Podstatnou otázkou pak je, zda bude tento proces pokojný.

Své názory vyjádřili ekonomové:

Profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě Joseph Stiglitz.

Kenneth Rogoff, vyučuje ekonomii a veřejnou správu na Harvardově univerzitě.

Michael Boskin, profesor ekonomie na Stanfordově univerzitě.

Robert Břešťan

Zdroj a celý článek najdete na:

http://ekonom.ihned.cz/c1-54399320-velke-mozky-a-budoucnost-evropske-ekonomiky

Euro a jeho budoucí vývoj...

Děkan Národohospodářské fakulty doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc. v SENÁTU ČR

Videozáznam naleznete zde(klikněte).

O závisti,  MUDr. František Koukolík, DrSc. , Zdroj: Medical Tribune

První a nejhorší ze smrtelných hříchů je pýcha neboli superbia, jejímž šéfem, jak ubezpečil svět r. 1589 v jedné z četných démonologií Petr Binsfeld, je sám Lucifer. Následuje lakomství, avaritia, kterému kraluje Mamon. Po něm přikulhá závist, invidia, kolem níž je slastně omotán Leviatan. Závist se opírá o hněv, ira, mává jím sám Satan. Pokračování článku naleznete zde.

I kolaps se dá přežít, rozhovor s egyptologem Miroslavem Bártou v lisopadovém vydání National Geographic - Kolapsy civilizací a projevené znaky v případě říší které zanikly  

Právě studium kolapsů komplexních společností je téma, které poslední dobou budí asi nejvíce pozornosti. Miroslav Bárta již několik let spolupracuje na projektu, který prostupuje několik na první pohled nesourodých vědních oborů a má důkladně zmapovat okolnosti kolapsů dávných civilizací. A hlavně  pomoci odpovědět na otázky, které by nás měly zajímat. „Pokud přijmeme kolaps jako fakt, smíříme se s tím, že kolapsy jsou součástí přirozeného běhu věcí a de facto nezbytnou etapou procesu vedoucího k „zmrtvýchvstání´, třeba se nám povede s tím něco udělat. I kolaps se dá přežít. Tak proč ne my v této době, která je skutečně svým děním a duchem tak unikátní a inspirativní,“ říká profesor Bárta. „Možná právě nyní čelíme výzvám, které, pokud je vyřešíme, posunou lidstvo na novou, kvalitativně vyšší úroveň. A značnou pomocí by v tomto procesu mohlo být právě historické, ekonomické a archeologické bádání,“ dodává.

Pokud máte zájem o celý článek, klikněte se zde,  kontaktujte nás nebo se podívejte do listopadového NG.

Zdroj: National Geographic, iDnes 

Jaká je budoucnost Vaší profese?

Pokud chcete vědět, které profese budou v dalších letech zaměstnavatelé pravděpodobně poptávat nejvíc, kde je díra na trhu práce, která místa naopak postupně zaniknou, anebo se rozhodujete o tom, co studovat, a nechcete marnit čas oborem, který nemá perspektivu, zamiřte na portál www.budoucnostprofesi.cz. Zde klikněte na požadovanou profesi a zobrazí se vám Šance na získání zaměstnání budou pro tuto skupinu profesí v období roku 2013. Tyto stránky vytvořil tým pro předvídání kvalifikačních potřeb Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání. "Chtěli jsme, aby naše analýzy mohl využít každý, koho vývoj na profesním trhu v Česku zajímá, proto jsme stránky začali před dvěma lety budovat a letos je dokončili," říká vedoucí observatoře Věra Czesaná.  

Zdroj: HN.iHned.cz

CASH FLOW  ON LINE - TOK PENĚZ A VY aneb jak se naučit řídit a vytvářet kladný CASH FLOW hrou.  

Jak si zahrát Cash Flow on -line a naučit se něco nového?

 

Více zde v PDF:  Jak začít hrát Cash Flow on line?

 Máte-li zájem o hru, kontaktujte nás na gruberteam@gmail.com  

VYZKOUŠEJTE SI VAŠI REAKCI ŘIDIČE 

How fast are Your reactions?(Pro spuštění klikněte zde). 

V automobilové příručce pro řidiče se píše, že průměrná reakční doba řidiče je prý 0,75 sekundy. Otestujte si s přiloženým programem váš průměrný reakční čas. Čekejte až vyběhne ovce a klikněte na šipku. Celkem vyběhnou 5 x. Když dosáhnete průměr nad 0,75 sek, měli by jste jezdit taxíkem ovšem pouze jako pasažéři.

HORIZONT ČT 24

Doporučujeme shlédnout nejnovější pořad zahraniční redakce o dění ve světě. Klade důraz na původní tvorbu vlastních zpravodajů a bohaté agenturní zpravodajství, využívá nejmodernější postupy, televizní žánry i technologie. V kontextu vaší finanční budoucnosti velmi klíčová informace. Klikněte zde.

Váš Gruber Team
 

Nový výzkum - každý třetí manažer neumí vypnout a relaxovat.

Robert Half/iProsperita  

Za největší zdroj stresu na pracovišti považuje 28 % manažerů v České republice skutečnost, že neumí „vypnout" ani ve volném čase. Vyplývá to z výzkumu pro personální společnost Robert Half International, kterého se zúčastnilo 2 525 manažerů a manažerek z 11 zemí světa. Neschopnost oprostit se od pracovních záležitostí je pro respondenty spolu s vysokým pracovním vytížením nejčastější příčinou stresu na pracovišti.

K nástrojům slaďování pracovního a osobního života se mimo jiné řadí využívání například zkráceného pracovního úvazku, pružné pracovní doby, možnost práce z domova, nabídka firemních školek zaměstnancům firmy, případně možnost využití tzv. sick-days (placené volno v případě nemoci).

• Od pracovních starostí se ve volném čase neumí oprostit 28 % manažerů v České republice.

• Více než jedna třetina dotázaných (37 %) by ze dvou nabídek se stejnou mzdou

a hmotnými benefity volila tu, která by poskytovala lepší podmínky pro vyvážení soukromého života s pracovním.

• Pro polovinu respondentů je hlavním zdrojem stresu na pracovišti zvýšené pracovní vytížení.

 • Více než polovina (59 %) českých manažerů uvádí, že by se jim nelíbilo rozebírat otázku rovnováhy mezi osobním životem a prací se svým nadřízeným. Pokračování článku zde.

Zdroj: iProsperita.cz

Stáhněte si další informace v PDF z časopisu Prosperita  zde. 

Šokující pravda o světovém dění.. 

Kríza nekončí, je aspoň na 10 rokov * Obrovský nástup Číny * Európske dotácie nebudú * Domáca spotreba nebude existovať! * Sociálne búrky z Grécka sa na jeseň prenesú do ďalších krajín * Nastúpite do nemocnice a zaplatíte 150 eur len vstupné! *V Trenčíne v taiwanskej firme návrat do 15 storočia – povolené tresty pre zamestnancov! * Slovenský dôchodca podľa parametrov EÚ nemôže prežiť! 
Tieto a ďalšie šokujúce fakty sa dozviete v prednáške Doc. Ing. Petra Staněka, CSc., pracovníka ekon. ústavu SAV, na konferencii v Luhačoviciach, odkiaľ sa podarilo získať toto video - klikněte zde.

Zdroj:magnificat

Soufflearning - novinka pro malé podnikatele v České republice.

 

 

Souffleraning - Nový vdělávací projekt pro malé a středni firmy(více zde - klikněte).

Kultúrni kreatívci


Existuje skupina, ktorú americkí vedci pomenovali “kultúrni kreatívci”. Dnes sú už nielen v zámorí, ale i v celej Európe, vrátane Maďarska. Chceli by vytvoriť niečo iné, nový svetový názor, novú kultúru a nové hodnoty. Zhovárali sme sa s Frigyesom Fogelom, ktorý svojimi dokumentárnymi filmami rozširuje svetonázor kultúrnych kreatívcov (KK).

Kto sú kultúrni kreatívci?


Více na https://sites.google.com/site/latvomy/kk/rozhovor-ff-2011-jul
Odkaz v blogu na http://blog.latvomy.info/2011/06/kulturni-kreativci.html

Preložil Jozo Vasko v spolupráci s priateľmi.

 

Poděkování Karlu Mayovi a Old Shatterhandovi 

Zajímavý článek Davida Grubera, jeho poděkování . Prostě – mnohdy bychom tě tu dnes moc potřebovali živého, Šarlí…

 

Skvělá kniha o Šárlím a nejen o něm(výborný pokus vysvětlit psychovzorce formou populární a naučné literatury) z pera Davida pro členy klubu  zde.  

Martin Roman - Svůj majetek rozdám 

Šéf skupiny ČEZ se vydává ve šlépějích amerických miliardářů, kteří chtějí odejít ze světa »chudí«.

Již první německý kancléř Otto von Bismarck vypozoroval zákonitosti, které určují vztah lidí k majetku: první generace vytváří, druhá spravuje, třetí studuje dějiny umění a čtvrtá zpustne docela.

Možná i tyto myšlenky vedly Martina Romana, šéfa energetického gigantu ČEZ, k poměrně překvapivému rozhodnutí. Podstatnou část svého soukromého jmění, odhadovaného v řádu stamilionů korun, chce vložit do charitativních či vzdělávacích projektů.

»Se ženou jsme se dohodli, že většinu peněz chceme ještě za svého života darovat na dobročinné účely, protože jsme si jisti, že žádné z dětí není šťastné proto, že zdědí hodně peněz,« prohlásil Roman v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Svým potomkům chce prý poskytnout pouze »elementární« finanční zabezpečení. Myslí si totiž, že není dobré dětem umetat pohodlnou cestičku životem, ztrácí tím prý víru ve své vlastní schopnosti.

»Děti nejsou šťastné z peněz, ale ze svých úspěchů. Když dostanou všechno od rodičů, a přitom tuší, že to těžko mohou v životě dotáhnout dále než oni, je to pro ně velmi demotivující,« rozvíjí Roman své úvahy na »Bismarckovo« téma.

Donátor českého školství

Své peníze Roman zatím vkládá hlavně do školství. Snad proto, že sám pochází z učitelské rodiny. Pražskému gymnáziu PORG, které řídí prezidentův syn Václav Klaus mladší, věnoval v roce 2007 na další rozvoj zhruba sto milionů korun.

Nedávno se rozhodl, že bude dávat každý rok deset milionů korun, tedy polovinu svého manažerského platu, na projekt Čtení pomáhá (Romanův základní roční plat je šest milionů korun, půl milionu měsíčně, ale po započtení odměn činí 20 milionů).

Zmíněný projekt má podporovat čtenářskou gramotnost dětí a zároveň pomáhá postiženým. Děti jsou k četbě motivovány finanční odměnou 50 korun za každou přečtenou knihu, kterou však nezískávají pro sebe, ale věnují ji na některý z charitativních účelů.

»Za první čtyři týdny si děti vyčetly více než milion korun, máme zaregistrováno již 15 tisíc dětí,« říká donátor projektu Roman.

Další Romanův právě nyní uvažovaný projekt se týká založení vysoké školy, respektive univerzity (viz Ekonom č. 19/2011). I do něj chce vložit své peníze a věří, že se k němu připojí další movití Češi. Pokračování zde.

Jiří Pšenička, Týdenník Ekonom, HN

 

Jak zachránit firmu aneb Co nás učí mravenci

V kolektivní paměti českých firem chybí zkušenost s významným makroekonomickým propadem. Až na malý výkyv v roce 1996, takzvané "Klausovy balíčky", česká ekonomika stále rostla. A tak na základě minulé zkušenosti často plánujeme budoucnost a připravujeme se na růst. Pracujeme na zvětšení výrobních kapacit, posilujeme týmy, rozšiřujeme produktová portfolia...

Co když ale krize způsobila zásadní diskontinuitu a principy vnějšího prostředí přestávají najednou platit? V řeči mravenců: nastala potopa? Jak zareagujeme ve firmách? Dosavadní zkušenost mravenců byla taková, že mraveniště stojí na bezpečném místě, které je suché (ceny vstupů se pohybují v předpovídatelném intervalu). V okolí je dost materiálu, který je uživí (existuje trvalá poptávka), a v blízkosti nevzniklo termitiště, které je vytlačí (konkurent). V případě potopy premisa přestává platit a královna (lídr) rozhodne o změně chování společenství (business modelu).

Co je třeba udělat? Za prvé se rozhodnout - je potopa, nebo jen silný déšť? Co s firmou dál? To je plně v zodpovědnosti majitele firmy. Často se setkáváme se složitými a sofistikovaně propracovanými organismy firem. Nejhorší je, když položíme majiteli dětsky naivní otázku "proč to všechno děláte?" a on nezná odpověď. Jak má firma fungovat? Kam směřuje, do čeho se vkládá čas a pozornost?

Lidé, stejně jako mravenci, chtějí přežít, zachovat svůj druh a růst. Mravencům nezbývá než se na neustálé změny adaptovat. Někdy stačí mírně upravit mraveniště, třeba postavit protipovodňovou hráz (zainvestovat do marketingu), ale někdy se prostředí změní tak radikálně, že je potřeba reagovat rázněji. Změnu nemůže udělat top management, ten má vymezené hřiště majitelem. Nové zadání znamená zásadní redefinici chování na trhu, nebo i jeho opuštění.

Druhé klíčové rozhodnutí lídra je určit, co jsou klíčová aktiva firmy. Tato změna nutně vede k nové dohodě mezi managementem a majiteli a ke změně nastavení jejich vztahů, kompetencí a motivace. Zatímco v době kontinuálního vývoje rozhoduje schopnost managementu, v době diskontinuit jde o schopnost majitelů reagovat na ně a pružně měnit zadání. Kdo ve správný čas zavelí: "Balíme, stavíme vor a opouštíme mraveniště!", možná přijde o některé projekty, ale firma přežije. A možná i zeštíhlí a ozdraví se. Jenže my lidé změnu neseme hůř než mravenci. Máme totiž paměť a ego a jen neradi něco opouštíme. Raději zkrachujeme v luxusních kancelářích s týmy drahých lidí a vyladěnými procesy, než abychom se něčeho vzdali a podvolili se změně. Někdo do poslední chvíle ladí procesy, optimalizuje výrobu, vyvíjí úžasnou značku, a když přijde potopa, vše ztrácí. Jak se cítí? Myslí si, že se majitel zbláznil, a změnu brzdí a chrání si svoje. Co pomůže? Když co nejvíce lidí pochopí situaci a ztotožní se s řešením.

A tím se zase dostáváme k mravencům: klíčem úspěšné adaptace je vždy jasné rozhodnutí královny (majitele firmy) a ztotožnění se co největšího počtu jednotlivců s řešením, které při změněných podmínkách umožní naplnit nejvyšší cíl celého systému nebo firmy.

Zdroj: HN 14.3.2011 by Martin Dokoupil Tereza Kalinová 
 

Marek Eben a Robert Kiyosaki 

Doporučujeme - více zde(klikněte)

Jan Keller - Tři sociální světy

Doporučujeme vám zajímavou přednášku Jana Kellera Více zde(klikněte)

Nechceme informace z "druhé ruky"...

Jednou z podmínek získání kvalitního vzdělání (akademického, profesního, finančního), v dnešních podmínkách, je dobrá znalost anglického jazyka. Angličtina se stála světovým komunikačním jazykem, kterým proudí veškeré primární informace - mezi nimi i ty klíčové, které mají vliv na vaši "budoucnost". Klíčové informace jsou v dnešní době základem úspěchu nebo prohry. Naučte se proto alespoň základům angličtiny, a snažte se neustále zdokonalovat. Neváhejte! Čas běží. Angličtina se stala tzv. "světovšťinou". Aktivní lidé, kteří nebudou znát alespoň základy anglického jazyka, jsou a budou ve stále větší a větší nevýhodě - v závislosti na jiných. Je to jako by jste dnes neměli mezinárodní řidičák a neznali dopravní značení...budete dříve nebo později vyloučeni z dopravy....bez angličtiny pak z informačního toku!! Osobně nechci být závislý na informacích, které jsou neúplné nebo zastaralé.  Proto je tak důležité začít a vytrvat s výukou angličtiny.

Zdroj: Tomáš Činčala, manažer Gruberteam  

Definujte vizi a donuťte lidi, ať se těší

Jeden můj známý se mě vždy, když na mě dolehne stresová depka, snaží rozptýlit otázkou, na co se zrovna teď těším. Podle něho je důležité mít na horizontu stále obraz něčeho, co rozežene stresový mrak. Stačí málo. Například když v rádiu slyšíte, že se do Česka chystá váš oblíbený interpret, na jehož koncert se za týden začnou prodávat lístky. A šťastná událost je rázem na obzoru. Nejprve se těšíte, až si budete moci koupit lístek, pak si měsíc pouštíte jeho skladby a kocháte se představou, jak jej v den D uslyšíte "live". Zkrátka v přítomnosti plně žijete tím, co bude.

Takový přístup k rozhánění stresu se blízce podobá i jednomu z hlavních pilířů lídrovství, a to vizionářství. Ale pozor, nejde o bláhové snílkovství. Jde o umění jasně vysvětlit týmu společný cíl, aby si všichni uměli představit, jak by měl onen slavný den D vypadat a jaký že obraz se to na horizontu rýsuje. Pokud se o dlouhodobou vizi a směr nepodělíme, tým nás často, a někdy i právem může podezírat, že žádnou nemáme. A to je průšvih. Máloco je více demotivující než bezcílná práce pro práci samotnou.

Je jasné, že sebekrásnější představa kýženého výsledku na obzoru k jeho dosažení sama o sobě nestačí. Vizi je třeba konkrétně definovat a popsat a také si zvolit strategii, jak ji naplnit. A nemusíte na to být sami. Vlastně byste na to sami ani být neměli. Konkrétní kroky, jak se dostat tam, kam společně chcete, se nejlépe plánují s týmem. Koneckonců síla lídra je i v umění přiznat si, že častokrát ví jeho tým více než on sám. Zapojením týmu a vyslechnutím jeho nápadů už jste na té správné cestě k tomu, aby se vaši kolegové s plánem snadno ztotožnili.

Když máte finální vizi definovanou, je dobré si nacvičit, jak se o ni budete s ostatními dělit. Žádný program se neobejde bez dobrého komunikačního plánu. Určitě vás napadne mnoho příkladů, kdy dobré záměry ztroskotaly na amatérském představení a vysvětlení.

Nezapomeňte, že žádná vize nesmí být stavěna na dohadech a nejasnostech. Musí mít jasný základ v kořenech vaší firmy, v cílech či hodnotách, které ve společnosti již existují. Musíte být schopni fakty a daty vysvětlit, proč se chcete ubrat právě tímto směrem. Asi v málokteré firmě uspějete s argumentem "mám takový pocit, že by to mohlo fungovat" anebo "mám takový sen a ten mi říká, že...".

A když se vám konečně podařilo svůj tým dostatečně zaujmout a přesvědčit, že vize je hodna jeho energie a emocí, nechybí nic k tomu, aby tým vizi začal realizovat. A k tomu už si můžete zvolit jakýkoliv z přístupů nebo jejich kombinací. Pokud se o dlouhodobou vizi a směr nepodělíme, tým nás často, a někdy i právem může podezírat, že žádnou nemáme. A to je průšvih. Členka představenstva Tesco stores ČR & SR

Eva Williams

Nejen outfit, ale i postoj o vás leccos napoví

Každý máme v hlavě nějaké ty předsudky. Já jsem si například dříve myslela, že lidé z IT chodí mizerně oblečení. Jak jsem se ale nedávno přesvědčila, naštěstí existují i výjimky. Jednou z nich je Tomáš Pogány, oblastní manažer v Epicor Software Czech s.r.o. pro ČR a SR. Na schůzku přišel v hezkém obleku sladěném s košilí i kravatou. Působení v praxi ho poučilo, že pokud se chce dobře prodat, nestačí jen něco umět, ale je důležité i dobře vypadat. Pro někoho možná nepodstatné, avšak zkušenému pozorovateli může vzhled leccos napovědět. Jedna věc mě osobně hodně zaujala. Tomáš si všímá nejenom toho, jaký outfit jeho protějšek oblékl, ale také toho, jak člověk stojí. Málokdo si uvědomuje, kolik toho o nás může říci držení těla, náš postoj. A zároveň nám ovšem může buď pomoci, nebo ublížit. Když to velmi zjednoduším. Máte-li nějaké trable, většinou se instinktivně hrbíte a choulíte. Pak ale nemáte dostatek prostoru na hluboké dýchání. Dýcháte mělce a tělo se nedostatečně prokrvuje. Dech je spojen s myšlenkovým procesem. Důsledky nedostatku dechu mohou být špatná nálada, chybějící kreativita, nechutenství, lehká nevolnost, malá odolnost proti stresu, možné lehké deprese. Tento stav se samozřejmě dále prohlubuje. Existuje na to jednoduchý recept. Dnes již vědecky popsaný proces řízeného dýchání, díky němuž se můžeme zbavit strachu a ostatních negativních emocí - a zase se zpříma postavit. Všimněte si, že třeba profesionální "spíkři" se vždy několikrát tzv. zhluboka prodýchají, aby odbourali strach a nabyli sebedůvěry. Abychom mohli dobře dýchat, musíme se dobře postavit - tedy narovnat páteř a vypnout hruď, zvednout hlavu a také bradu. Díky správnému postoji získá člověk i zvučnější hlas. Při chůzi je krok ráznější a energičtější. Člověk, který je vzpřímený a dobře a kvalitně dýchá, působí na první pohled úspěšně, odpočatě a aktivně. Vyzařuje sebevědomí - a je tak vnímán i svým okolím. Můžete to na sobě ihned vyzkoušet. I při nepříliš optimistickém počasí posledních dnů nepropadejte podzimní melancholii. Vyskočte ze židle, pořádně se narovnejte a pak se zkuste zhluboka několikrát vydatně nadechnout a vydechnout. Uvidíte, jak ten den bude hned o trošičku příjemnější.  26.10.2010 HNIHNED.CZ

Jitka Richtrová
oděvní poradkyně

"Při obchodním jednání musíte zaujmout do pěti minut!"

Jde podle něj o to, aby se manažer uměl na situaci podívat z různých stran a dokázal se vcítit i do pozice ostatních. Je čím dál tím důležitější správně odhadovat, jak se budou chovat partneři, zákazníci nebo firma. "Náš mezinárodní partner, agentura Edelman, proto vede zaměstnance k tomu, aby ,žili barevný život', věnovali se různorodým aktivitám, stýkali se s různými typy lidí v různých prostředích. Dává jim na to i volno a peníze. Mnohostranná zkušenost totiž hodně rozvíjí empatii i kreativitu," vysvětluje Milan Hejl.

On sám nedávno absolvoval třeba kurz kovářství. "Člověk, který je zvyklý pracovat hlavou, má najednou příležitost něco fyzicky zhmotnit, což je ohromně příjemný zážitek," vysvětluje. "Ve skupině byli lidé z naprosto jiných prostředí, různého věku, zázemí a vzdělání. Člověku vždy prospěje, když změní prostředí a dostane se do kontaktu s lidmi, kteří mají naprosto jinou zkušenost. Získá tak úplně jiný nadhled na řadou věcí."

Nejsilnější zážitek pro něj ale byl kurz přežití. "Věděl jsem že ostatní budou mladší a v lepší formě, takže jsem dopředu věnoval hodně času fyzické přípravě, abych jim stačil, a to mi dost prospělo," říká Milan Hejl. Ale byl to podle něj i skvělý trénink do života manažera. "Když člověk projde krajními zážitky, pomáhá mu to lépe snášet zátěžové a krizové situace, do kterých se v práci dostává. A každý vyšší manažer se dostává do takových situací zcela běžně."

Zažívat krizovou situaci na vlastní kůži je účinné, přestože účastníci vědí, že jde jen o simulaci: "Pro mě to byla poměrně zásadní zkušenost. Tématem kurzu bylo, jak přežít situaci únosu a zajetí. To se může člověku v dnešním světě stát poměrně snadno. Vypořádat se s touto situací ale vyžaduje od člověka úplně jiné dovednosti, než které má třeba manažer běžně ve svém rejstříku. Při obchodním jednání musíte zaujmout ostatní během pěti minut. A zde se najednou učíte, jak nezaujmout, protože to vás může zabít."

Co konkrétně při této zkoušce zažil, ale prozradit nechce: "Ke kurzu patří i moment překvapení. Kdybych to prozradil, připravil bych o něj všechny, kteří zkouškou teprve budou procházet, a to bych nerad." Napověděl jen, že šlo o situace velkého fyzického i psychického stresu.

Co taková zkušenost dokáže, viděl Milan Hejl kdysi jako účastník jiné akce. "Zažil jsem tam kluka, který měl závratě, když vystoupil jen na židli. Když byl konfrontován se svým strachem, skočil nakonec z jedenácti metrů do vody. Pak se vynořil a řval - dokázal jsem to! Byla to jedna z nejsilnějších emocí, které jsem byl svědkem," vzpomíná. "Viděl jsem ten zlom, kdy člověk překoná sám sebe a něco dokáže." Zdroj: Martin Hejl HN 18.10.2010

Smích léčí

Pred pár dňami informovali v správach jednej zo slovenských televízií o tom, že v tokijskom parku sa stretávajú ľudia, ktorí spolu cvičia smiechovú jogu. Moja žena bola hneď zvedavá, či o tom viem niečo viac. Ide o nový japonský trend?

Nikdy predtým som o smiechovej joge nepočul. Hneď som sa o ňu začal zaujímať a teraz už viem, že je veľmi populárna nielen v Japonsku, ale aj v Indii, Amerike, Kanade aj v Európe, takže možno už aj niekde na Slovensku existuje skupina smiechových jogínov.

Smiechovú jogu - kombináciu smiechu a jogového dýchania – vytvoril istý indický lekár ako jeden zo spôsobov liečby. Toto cvičenie údajne môže pomôcť posilniť imunitný systém, alebo napríklad zmierniť depresiu. Smiech má priaznivé účinky na telesnú činnosť a dvadsať minút cvičenia smiechovej jogy sa údajne rovná desaťminútovému tréningu na náradí. Smiech je nákazlivý. Aj ten, komu práve nie je do smiechu, sa v skupine smejúcich sa uvoľní a pridá sa.

Ak je to všetko pravda a ak to naozaj funguje, potom je smiechová joga metóda ako stvorená aj na prekonávanie následkov súčasnej ekonomickej krízy. Našiel som si na internete video a keď som videl cvičencov, ako sa od srdca smiali a rehúňali, až sa nemohli zastaviť, chechtal som sa aj ja. A odo mňa to prešlo na moju ženu.

Smiechová joga obsahuje niekoľko druhov cvikov. Jedným z nich je smiechový pozdrav – v skupine sa nahlas smejete a podávate si navzájom ruky. Alebo leví smiech – máte doširoka otvorené ústa, úplne vyplazený jazyk, dlane s vystretými prstami držíte pri tvári, akoby to boli levie laby, a takto sa na celé kolo smejete. Zaujímavý je aj cvik smiech s prázdnymi vreckami. Ostali ste bez peňazí, v skupine smejúcich sa chodíte s vyvrátenými vreckami a každému ukazujete, že sú prázdne a všetci sa smejú, aj oni majú prázdne vrecká, aj vy sa smejete. Starí Japonci majú vraj najradšej smiechový pozdrav. V Japonsku sa na znak pozdravu okrem podávania ruky aj hlboko ukláňajú.

To, že smiech má priaznivé účinky na zdravie človeka, je známe dávno. Ja si pamätám z Japonska muža, ktorý v rámci jednej dennej televíznej šou viedol rubriku o masáži tela. Jeho prejav bol charakteristický tým, že sa často a schuti smial: „Ha-ha-ha-ha.“ Volal sa Tokujiro Namikoshi (1905 – 2000) a je objaviteľom terapie, zvanej masáž šiatsu. Masér pri nej palcami oboch rúk stláča body na tele človeka, ktoré tvoria energetické dráhy, zvané meridiány.

Keď v roku 1954 prišla do Japonska na svadobnú cestu Marilyn Monroe so svojím vtedajším manželom Joe DiMaggiom, mala zdravotné problémy. Uzdravovať ju vtedy poslali práve Tokujira Namikoshiho. Tak sa stal mediálne známym. Odvtedy sa objavoval na televíznej obrazovke často v rozličných programoch, vždy so svojím pozitívnym nákazlivým smiechom.

Podľa jeho teórie existuje päť kľúčov ku zdraviu a dlhovekosti. Dobrá strava, dobrý spánok, práca, ktorá vás baví, pravidelná stolica a poriadny smiech.

Smiech je človeku prirodzený, ale čím sme starší, akoby sme mali menej príležitostí schuti sa zarehotať. To je ten smiech, keď vás od neho až bolí brucho. Preto neváhajte a hľadajte miesta, kde sa ľudia smejú, až sa chytajú za bruchá. Každý z nás to potrebuje.

Čítajte viac: http://komentare.sme.sk/