-
obrázek
Závěrečné foto účastníků kurzu Rychločtení a Racionálního čtení i s jejich učitelem Davidem Gruberem uprostřed. Čtěte více o tomto kurzu zde...
-
Vk-a-dg_2
Při nedávné společenské akci v café Louvre v Praze na Národní třídě věnoval David Gruber jeden výtisk Zlaté knihy komunikace svému VIP čtenáři Václavu Klausovi. Oba, viditelně dobře naladění a uvolnění v rozhalenkách, se pak spolu vyfotili. Toto samozřejmě není jejich první setkání ani první kniha Davida Grubera v knihovně současného prezidenta republiky. Jsou tam už jeho díla "Jak se bránit závisti a anonymům" a "Řečnické triky".
-
Praktická miniškola tzv. "zdvořilé fyzické sebeobrany" je již na DVD. Pokud máte o školu sebeobrany zájem, kontaktujte nás.
-
Tradiční letní kurzy s Davidem v roce 2010...
Připravili jsme pro Vás informace o oblíbených a tradičních Letních kurzech s Davidem Gruberem v areálu Technické Univerzity(VŠB) v Ostravě....Více informací zde.
-
David Gruber v Pozitivních Novinách
Druhý Karel May žije, bydlí v naší zemi a jmenuje se David Gruber. Nedávno napsal a vydal epigonský román ve stylu mayovek. Román se jmenuje „Old Shatterhand opět na Západě“. Gruber nechává znovu ožít staré známé milované hrdiny – Vinnetoua, Dlouhého Davyho, Tlustého Jemmyho, Martina Baumana, Sama Hawkense… a také zlosyna Santera. Jejich příběhy jsou ovšem naprosto nové, originální. Gruberův dobrodružný román je psán tradičně v ich-formě, tedy jako přímé vyprávění Old Shatterhanda neboli zidealizovaného alter ega Karla Maye.
Od předních českých mayologů a příznivců westernových městeček a Divokého západu by se na první pohled dalo čekat, že budou brát Gruberovu knížku do ruky a číst její první řádky s nemalou skepsí. S negativním pocitem „kdo že si to dovolil napodobovat jejich zbožňovaného obrázekspisovatele, mj. nejčtenějšího německého spisovatele všech dob…, kdo že si troufnul přiblížit se jeho nedostižnému vypravěčskému mistrovství…“
Opak je pravdou. Znalci pravých mayovek i slavných filmů z 60. let jsou nadšeni. Jeden ze čtenářů říká: „Zápletka Gruberovy mayovky je geniální. Moje prvá setkání s pravými mayovkami a s filmy byla úchvatná – to byl pocit, jako bych s těmi hrdiny přímo žil, mluvil, bojovat, řítil se na koni prérií pod skalnatými horami. Pak jsem ovšem zhltnul z původních mayovek všechno, viděl všechny filmy – a opakované čtení a sledování je sice také krásné a dojemné, ale už to není jako poprvé. Už to je jen jakési „prohlížení si fotografií a videí“ o někom, kdo už zemřel, odešel do nenávratna a nikdy neožije, nikdy už žádné nové slovo nepronese. Ale teď – otevřel jsem Gruberovu mayovku a po dvou stránkách jsem byl naměkko. Jsou to oni, přesně takoví, jak jsem je poznal a jak je miluji ctím… znovu ožívají, znovu překvapují a uchvacují, já ve svých představách znovu naskakuji do sedla a jedu s nimi živými vstříc boji se zlem a podrazy…“
Ten, kdo Davida Grubera dosud neznal, si při čtení jeho románu říká: Odkud se ten člověk vzal? Jak to dokázal tak najednou tak strhujícím stylem napsat?
Kdo zná Davida Grubera a jeho životopis blíže, ten se však nediví vůbec. Je až neuvěřitelné, jak hodně má tento severomoravský rodák s drážďanským slavným romanopiscem společného.
David Gruber načerpal hodně svých poznatků o všestranném rozvoji osobnosti od svého staršího drážďanského přítele docenta Dietmara Richtera, obrázekkterý mu otevřel svět poctivé německé organizace práce, celoživotního efektivního sebevzdělávání, svět úspěchu ve vědách matematických, geometrických, zeměpisných, dějepisných, přírodopisných, ale i humanitních – umění strhující formulace v útvarech delších románových, kratších povídkových i nejkratších žurnalistických a básnických.
Neznám v naší zemi nikoho, kdo by měl tak široce rozvětvený talent. Kdo by byl stejně jako David Gruber už ve svém maturitním věku mezi svými vrstevníky v první pětadvacítce nejschopnějších matematiků a fyziků celé republiky – a zároveň v první pětadvacítce nejúspěšnějších v oblasti českého jazyka, cizích jazyků, umění povídek, básní, žurnalistických článků. Zároveň úspěšný v řadě sportů – od juda a karate přes fotbal, atletické sprinty až ke stolnímu tenisu.
Kdyby v době Gruberova mládí byly u nás normální svobodné poměry, byl by dnes David Gruber jistě jedním z nejváženějších profesorů na Harvardu, Oxfordu nebo podobné prestižní univerzitě. Bolševik však tehdy slušné lidi nenechal oficiálně studovat téměř nic – ani doma, natož v zahraničí. A tak Davidu Gruberovy zbyly jen knihy.
Sta a sta důkladně nastudovaných knih, kterými se vzdělal minimálně na vysokoškolskou úroveň v pedagogice, psychologii, mnoha oblastech biologie a medicíny, ekonomii, jazykovědě a cizích jazycích, informatice a kybernetice, ve slušných základech práva, v matematice, fyzice, historii, geografii, komunikačních a vyjednávacích dovednostech, ve vynálezeckém, objevitelském a vůbec tvořivém myšlení… obrázek
Gruber své poznatky zúročil ve třech televizních vzdělávacích seriálech (o rychločtení, time managementu, počítačích a informatice už v 80. letech), ve stovkách článků ve všech nejprestižnějších českých novinách a časopisech – a hlavně v tisícovce nesmírně oblíbených průkopnických autorských kurzů a ve více než padesáti populárně naučných knihách, které se svým svěžím poutavým vypravěčským jazykem liší od drtivé většiny podobných a které si našly miliony českých, slovenských i zahraničních čtenářů.
Už tam cítíte toho Karla Maye a toho Old Shatterhanda? Jejich vzdělanostní univerzalitu, schopnost vědět si rady v každé situaci, ať už řešení zasahuje do jakéhokoliv oboru lidské činnosti. Cítíte Old Shatterhandovu vyváženost fyzické a psychické stránky osobnosti – mistrovské vyjednávací schopnosti, znalosti přírody, a v případě potřeby tvrdou pěst a neomylně přesnou střelu?
Kdo zná Davida Grubera, ten ví, že na epigonskou mayovku si nemohl v naší zemi – a snad i v celé Evropě - troufnout nikdo jiný. A kdo ji přečte, ten, ač racionálně založený, začíná uvažovat, zda přece jen neexistuje něco jako převtělování duší, jako minulé a budoucí životy. Protože – je-li tomu tak, David Gruber nemohl být ve svém minulém životě před více než sto lety nikým jiným než Karlem Mayem. http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2010030048
-
Václav Cílek: Islandská sopka ukázala, jak snadno se náš svět zadře
Václav Cílek HN.IHNED.CZ 23. 4. 2010
Vaclav Cilek Foto: HN - Zuzana Šmajlerová
Václav Cílek, ředitel Geologického ústavu Akademie věd.
Uzavření evropských letišť po nedávném výbuchu sopky na Islandu ukázalo, jak velké nebezpečí plyne z existence nástrojů na zjišťování nebezpečí, říká geolog z Akademie věd Václav Cílek.
Letiště podle něj zřejmě nemusela být uzavřena tak dlouho, přehnané varování a byrokracie situaci jen zhoršily. Stále složitější, globálně provázaný svět je podle Cílka na přírodní katastrofy citlivější než v minulosti.
HN: Čekala se na Islandu sopečná erupce takového rozsahu?
V podstatě ano. Už od roku 1994 pozorovali vulkanologové velké zvýšení sopečné aktivity, exploze se čekala už od roku 2005. Takže sopka si dala pět let na čas. Nikoho to moc nevzrušovalo, protože na Islandu patří sopky k životu. Víme toho o nich poměrně dost: máme podrobné záznamy v kronikách už od 11. století. A když je porovnáme s tím, co umíme o sopečné činnosti zjistit zkoumáním ledovcových vrstev, vyjde nám, že na Islandu došlo v historické době přibližně ke dvěma stům vulkanických erupcí. Analýzou jejich intenzity a frekvence můžeme odhadnout, že nyní jsme na začátku dalšího období vulkanického neklidu.
HN: Jak dlouho takové období může trvat?
Období zvýšené vulkanické aktivity charakteristicky trvá 70 let a celý cyklus kolem 140 let. Průměrná erupce na Islandu pak trvá několik týdnů až několik měsíců. A v řadě za sebou bývá takových erupcí tři až pět. Tenhle výbuch byl přitom jeden z těch menších.
HN: Takže se máme v brzké době připravit na větší komplikace než v posledních týdnech?
To se říci nedá. To, co se dělo, byla kombinace vulkanologických a meteorologických faktorů. Když dojde na Islandu k výbuchu, tak v devadesáti procentech případů sopečný prach míří k severu, ne do Evropy. Takže sice je pravděpodobné, že v brzké době dojde k většímu výbuchu, ale je mnohem méně pravděpodobné, že meteorologická situace bude taková, aby prach opět zavála k nám.
HN: Kdy k většímu výbuchu může dojít?
Na to existuje jediná seriózní odpověď: Nikdo to neví, ani vědět nemůže. Statisticky vzato - podle toho, co je známo o vulkanismu na Islandu - to může být do tří až deseti let.
HN: Jak vlastně byla exploze islandské sopky velká ve srovnání s jinými erupcemi?
Velký výbuch na Islandu obvykle vynese do ovzduší krychlový kilometr popela. Tentokrát to bude zřejmě o něco méně. Větší výbuchy znamenají pět až deset krychlových kilometrů popela v atmosféře. A při supervýbuchu, který ovlivní klima na zemi na několik let, se do ovzduší dostane kolem tisíce kubických kilometrů prachu.
Tahle exploze ale byla unikátní v tom, že vítr dopravil prach v málo zředěné formě nad Evropu a teprve tam došlo k jeho rozptýlení.
Zbytečná panika?
HN: Kvůli sopce se zastavila letecká doprava málem na celém světě. Bylo nebezpečí skutečně tak velké?
To je otázka. Třeba v Reykjavíku se letecký provoz nezastavil. Vítr foukal jinam. A také Islanďané se prostě na sopky dívají jinak - naučili se s nimi žít.
V Evropě se spíše prokázalo, jak velké nebezpečí plyne z existence stále dokonalejších nástrojů na zjišťování nebezpečí. Funguje to takhle: příslušná agentura monitoruje situaci a v okamžiku, kdy se objeví jakékoli riziko, vydá raději doporučení, aby se nelétalo, protože se od ní čeká "akční zásah". Letecké firmy se podívají na oblohu a řeknou - vždyť je to blbost, na nebi není ani prášek. Ale nevzlétnou. Vědí, že pokud by se čirou náhodou něco stalo, tak jim pojišťovny neproplatí škodu.
HN: Takže podle vás se to se zákazy letů přehnalo?
Mohlo se létat mnohem delší dobu. Dřív by letecká společnost vyslala do vzduchu malé letadlo, zjistila by reálnou situaci a vzala si odpovědnost sama na sebe. Dnes odpovědnost deleguje na mezinárodní organizaci, která ale musí vždy vydat razantní stanovisko. Protože jí hrozí, že když to neudělá dostatečně důrazně, bude čelit žalobám. Prostě to musí trochu přehnat. Kvůli existenci nástrojů na zjišťování nebezpečí někdy řešíme nebezpečí, kterého bychom si dříve vůbec nevšimli.
HN: Co to znamená pro západní civilizaci?
Naše civilizace se soustřeďuje na efektivitu a zisk a to nás nutí ke stále dokonalejší dělbě práce. Vytváříme stále jemnější a složitější stroj. A ten je samozřejmě citlivý na jakoukoli změnu podmínek. Pokud dojde k jakékoli anomálii, jako byla tato, snadno se zadře.
Společnost je navíc propojená právními a byrokratickými vazbami, které právě v krizových okamžicích mohou zvyšovat škody. Což jsme viděli v případě přehnaného varování před sopečným prachem a zastavení leteckého provozu.Na to navazuje další řetězec důsledků. Státy třeba nyní budou muset sanovat aerolinky, stejně jako to dělaly dříve v případě bank. Zase budou mít méně peněz, bude růst zadlužení...
Zkrátka ukazuje se, že nejsme tak velkými pány situace, jak si někdy myslíme.
HN: Proč si to sami tak komplikujeme?
Částečně je to dané množstvím úředníků, bujením institucí. Já sám ve své funkci pozoruji stále narůstající administrativu. Stále se musíte zajišťovat, abyste nebyl zpětně napadnutelný, že jste něco zanedbal. Sám nevím, kdy právní řád ještě pomáhá, a kdy už začíná škodit. Jsme zapleteni v bludišti právních předpisů. Měli bychom se snažit spíš o "ochranu jednoduchosti," jak o tom píše Joseph Teinter v knize Kolaps komplexních společností.
HN: Není ale množení úředníků, předpisů a různých omezení také projevem toho, že se tato společnost příliš bojí?
Ano, strach je všudypřítomný. Uvedu příklad: kdekoli přednáším, tak vždycky nakonec přijde otázka na rok 2012, na konec světa podle mayského kalendáře. Lidé se na něj ptají jakoby s nadhledem. Jenže když to analyzujete hlouběji, zjistíte, že je za tím skutečně reálná obava. Všichni cítíme, že se časy mění, že jsme konfrontováni se silami a procesy, nad kterými máme jenom částečnou kontrolu. Řecká krize, ceny komodit, sopečný výbuch, to všechno jsou v podstatě jen různé aspekty jednoho znejisťujícího mechanismu. Vnímáme, že se pod hladinou každodennosti něco děje. Jsou tu patrné rysy určitého rozpadu.
Civilizace je zranitelná
HN: Vraťme se k sopkám. Když odhlédneme od tohoto případu, kdy byla reakce na nebezpečí možná přehnaná, jaké riziko pro civilizaci vlastně představují?
Když tato sopka vybuchla, tak jsem se upřímně řečeno dost vyděsil. Z historie víme, že exploze sopek několikrát vedly k pádům civilizací. Například v polovině doby bronzové, potom na jejím sklonku a dalších obdobích. Když je sopka skutečně velká, sopečný prach zastíní slunce takovým způsobem, že úroda je mnohem menší než obvykle, objeví se kyselé mlhy, někdy víc prší - výsledkem je pak kalné, chladné léto, které proprší, a úroda shnije. Může se stát, že až polovina populace vymře, zbytek na čas upadne do chaosu.
HN: Kdy se to stalo naposledy?
Pravděpodobně v roce 535. To byla doba, kdy končilo stěhování národů a zároveň doba, kdy Češi přišli do české kotliny. Je to doba popisovaná jako roky tajemného prachového zákalu, šedivé kyselé mlhy, přes kterou slunce proniká jen přes poledne a vyhlíží přitom jako měsíc. Roky, kdy zvířata "teskně hynou", protože žerou trávu zamořenou oxidy síry... a lidé přicházejí o rozum. Je opravdu těžké představit si dlouhé měsíce šedé kyselé polotemnoty.
Potom to byl rok 1362 - tehdy v Číně zemřelo obrovské množství lidí. A zdá se, že to byla i příčina morové rány, která se se zpožděním přesunula do Evropy a způsobila až třicetiprocentní ztráty populace. K menším událostem došlo i před vypuknutím třicetileté války a Velké francouzské revoluce.
HN: Hrozí něco takového dnes?
Dnes stačí méně. Scénář může být tento: exploduje relativně malá sopka, přesto částečně ovlivní klima. Klesne produkce potravin, a najednou se ukáže, že to světové společenství nedokáže řešit. V jeho možnostech je zajistit potravinovou pomoc maximálně pro 200 milionů lidí a to není mnoho. Stačí, když dojde k menšímu výpadku na trhu s potravinami a výsledkem bude panika, která rozkolísá ceny (podobně jako u komoditních šoků v minulosti). Výsledek? Na potraviny nebudou mít miliony lidí v chudých zemích.
HN: Takže podle vás naše společnost není na takovou katastrofu připravena lépe než společnosti starší?
Vezměte si pro srovnání příklad starého Egypta. Jednou z jeho priorit bylo udržovat sýpky pro případ několikaletého sucha. Podobně třeba v římských dobách bylo samozřejmostí držet něco jako strategické zásoby na jeden až dva roky. A dnes? Průměrné strategické zásoby potravin ve světě klesly na 26 dní. Zajímal jsem se, jak je to u nás. Nedostal jsem odpověď, ale podle reakcí soudím, že Česko má zásoby ještě na mnohem kratší dobu.
HN: Není to ale logické? Zásoby se dají levně dovézt.
To je pravda. Ale představte si tuhle situaci: vybuchne sopka, a například Indie ohlásí, že nebude vyvážet rýži. V tu chvíli ostatní země v obavách, že se kupci vrhnou na jejich zásoby, v několika dnech zavedou stejná pravidla - zákaz exportu. A rozšíří se panika. Něco podobného i když v menším, jsme viděli jsme v letech 2007 - 2008, kdy ceny sóji vylétly o 130 procent a obilí o 30 procent. Na poměrně malý přírodní impulz nynější svět reaguje destabilizací, která může mít vážné dopady.
HN: Dozvíme se v předstihu, že dojde k takovému sopečnému výbuchu, který by dokázal něco takového způsobit?
Ne. Skutečně gigantické rozměry by měla katastrofa, pokud by došlo k výbuchu supervulkánu. Trvale špatná situace je třeba v Yellowstonu a v okolí Vesuvu. Ale k takové katastrofě dochází v intervalech tisíců let. Je tedy poměrně malá pravděpodobnost, že k tomu dojde za našeho života.
Ale když už bychom chtěli uvažovat z perspektivy tisíciletí, mohli bychom se na to podívat i takto: výbuch supervulkánu před sedmdesáti tisíci lety pravděpodobně uspíšil vývoj lidského druhu. Neznámá katastrofa, patrně sopečného původu, přivedla Čechy do české kotliny. Katastrofa vždy představuje impulz k pokroku. A na katastrofách je pravděpodobně založená celá evoluce. Z hlediska nadosobního je tedy katastrofická zvěst vlastně dobrou zprávou. Z našeho hlediska je to ale podobné, jako když zapálíte mraveniště.
Katastrofa vždy představuje impulz k pokroku. A na katastrofách je pravděpodobně založená celá evoluce.
Profesí geolog, odbornostmi také klimatolog, spisovatel, a filozof, se narodil v roce 1955. Vystudoval geologii na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1980 působí v Akademii věd, od roku 2004 je ředitelem jejího Geologického ústavu. Spolupracoval na třiceti knižních titulech, texty publikuje v řadě časopisů, například Vesmíru a Respektu. V roce 2007 získal Cenu ministra životního prostředí za přínos k popularizaci české vědy. V roce 2009 získal Cenu Nadace VIZE 97
Děkujeme za možnost zveřejnění tohoto článku z HN.
Úspěch kurzu racionálního čtení v Brně ...
Gruber Team 1. 3. 2010
Ve dnech 24. až 26. února 2010 se po dlouhé době a na četné žádosti zájemců uskutečnil kurz racionálního čtení v Brně. Účastníci byli i ze Slovenska, na konci kurzu panovalo tradiční nadšení.
Poprvé v historii Gruberteamu se však stalo, že většina účastníků kurzu byla členy klubu Gruberteamu. Je vidět, že stále více lidí se postupně učí najít si ke kurzům a knížkám Davida Grubera správnou cestu - tj. přes Gruberteam, kde existují pro členy zajímavé slevy. Šiřte, prosím, tuto skutečnost dále - řadě lidí ve svém okolí uděláte radost.
S tímto kurzem byla spojena další zajímavost. Kurz se uskutečnil v učebně firmy Trigger Service na Kotlářské ulici. Šéfem této firmy je významný grubrovec ing. Zdeněk Maláník, který mj. také patří k největším českým expertům na sebeobranu se zbraní i beze zbraně. Pan Maláník předvedl účastníkům kurzu druhého dne těsně po skončení rychločtenářských lekcí zajímavý bonus - ukázku tzv. "zdvořilé fyzické sebeobrany". Část této ukázky jsme zachytili kamerou - podívejte se. Stojí to za to vidět, s jakou lehkostí a noblesou se muž či žena může naučit vyjít se zdravou kůží z hodně náročných a stresových situací (kterých bohužel v našem dnešním světě přibývá). Na téma fyzické a psychické sebeobrany samozřejmě existuje nácvikový kurz, který se nazývá Resisting a který vedou David Gruber a Zdeněk Maláník společně.
Máte o něj zájem? Pište! Nachystáme....
Lidové Noviny 27. 11. 2009
Jára Cimrman žije ...
... a jmenuje se David Gruber. Je to asi nejlepší rychlostudent v Česku, ale plzeňského právníka nečekejte. Už pětadvacet let učí podle vlastních patentovaných metod, spojuje lingvistiku s kybernetikou....
obrázek Teď budete pozorovat nejzajímavější objekt vesmíru – člověka. V čem vás asi pozorovaná osoba předčí?“ ptá se svěží pětapadesátník ve fialové košili s šedou vestičkou svých osmi posluchačů. Čtyři ženy a čtyři muži od 28 do 50 let se rozesazují proti sobě do čtveřic a nechají se po dobu jedné minuty „unášet fantazií“. Zato lektor je po většinu času k nezastavení. Tu cituje Cicerona, tu fyzikální zákony a matematické rovnice a do toho chrlí příklady ze života, kterými své teorie podporuje. „Pan Emoce zpracovává informace rychleji než pan Rozum,“ vypráví; vzápětí na tabuli kreslí hlavu a poté, co podává výklad o mozkovém laloku, pomocí grafu s názvem „Co tvoří koncentraci“ sestávajícího z V (vůle), E+ (kladné emoce), E- (záporné emoce) a N (návyk), vysvětluje, jaké chyby lidé dělají při učení cizího jazyka. Netradiční „představení“ má úspěch. „Už jsem byla na spoustě různých kurzů, třeba emotion managmentu, ale nedá se to srovnat – tenhle probíhá hravou a zábavnou formou, ale přitom sofistikovanou,“ pochvaluje si v učebně na pražském Senovážném náměstí osmadvacetiletá manažerka call centra Andrea Hálová, jež dorazila se svou kolegyní z Českých Budějovic, aby se zlepšila především v řízení lidí a lépe si dovedla zorganizovat čas.
Onen zábavný a neúnavný učitel se jmenuje David Gruber a jeho kurzy „technik duševní práce“ prošlo víc než deset tisíc lidí – mezi nimi vědci, rektoři, lékaři, celebrity i manažeři včetně tří známých miliardářů. Mimoto napsal 56 knih, jichž se prodalo na milion výtisků, a v Česku proslavil takzvané rychločtení. Už víc než pětadvacet let se snaží učit lidi zvládat třeba negativní emoce, zlepšovat paměť a studovat „několikanásobně rychleji než průměr při dosahování špičkové kvality“. Na rozdíl od stovek jiných lektorů na to jde ale zcela originálně a své metody má patentovány ochrannými známkami.
Kam se poděly ty dráty?
David Gruber ale zdaleka není jen nejúspěšnějším a zároveň služebně nejstarším lektorem těchto čím dál populárnějších sebezdokonolovacích kurzů v Česku. Jeho ambice jsou mnohem vyšší – dal si totiž jeden odvážný cíl. Z Čechů chce udělat renesanční vzdělance a překopat nudné školní osnovy. Když mi po skončení celodenního kurzu v blízké kavárně stejně neúnavně své metody vysvětluje a líčí svůj životní příběh, je to asi stejné, jako by se spojil Jan Amos Komenský s jiným českým velikánem. „To, co dělám reálně, vymysleli fiktivně, ale velmi inteligentně matematik a fyzik Ladislav Smoljak a češtinář a dějepisář Zdeněk Svěrák,“ říká a objednává si pivo. „Vymysleli hrdinu, který, ačkoli neskutečný, má v jedné hlavě exaktno i humanitno a dokáže poradit ,Antone Pavloviči Čechove, co to píšete? Dvě sestry? A není to málo?‘, ale i Marconimu ve fyzice ,Kam se poděly ty dráty? Co takhle bez drátu zkusit přenos?‘. Je to sice legrace, ale kdyby se spolupráce vzájemně vzdálených disciplín všeobecně vyučovala, tak jsme mnohem dále.“
Sám jde rozhodně příkladem a svou průkopnickou misi vzal opravdu vážně. Číst uměl už ve třech letech, ve čtyřech napsal tiskacími písmeny pohádku a hned nato i počítal. Na druhém stupni pak začal objíždět různé celostátní matematické a fyzikální olympiády, ale se svými básněmi se účastnil i literárních soutěží a „během osmi let udělal chybu v diktátu či písemce jen čtyřikrát“. Na soutěžích pochopil, že matematici a fyzici nevědí nic o literatuře a češtináři se zase děsí rovnic. „Tak jsem to spojil, jako desetibojař. Člověk sice někdy váhá, jestli se v naší rovnostářské společnosti nemá za to často až nelidské vzdělávací úsilí stydět, ale bral jsem to jako každý sportovec vrcholově. Jágr když trénoval, tak chtěl být hvězda. Zátopek taky. Já jsem toho chtěl dosáhnout ve vzdělanosti.“ V dalších předmětech to chodilo tak, že „asi dvakrát za rok opravil učitel mě, dvakrát za rok já jeho“. Mladému premiantovi nešla pouze hudební výchova a nikdy nehrál na hudební nástroj, což jej občas trochu zamrzelo.
Ač byl dle vlastních slov Krhounek, Mazánek, Hujer na desátou, spolužákům to nevadilo, jelikož měl ambice i ve sportu a střílel góly ve fotbale či závodil za školní atletické družstvo, navíc jim ochotně cokoliv vysvětlil. S průměrem 1,00 absolvoval snaživý David gymnázium i vysokou školu, zkoušky skládaje zásadně v předtermínech. „Já jsem si říkal, že budu bojovat proti těm špatným pravidlům za současného dodržování těch stávajících. Nekrást, neznásilňovat, nevraždit a samozřejmě nechodit pozdě – když výuka začíná v 7.15, nepřijít nikdy v 7.16.“ Kvůli ne zcela ideálnímu kádrovému profilu rodiny sice chvíli nebylo jasné, zda bude moct dál studovat, ale po přímluvě ředitele gymnázia, jenž v případě nepřijetí svého všestranného žáka vyhrožoval v rozčilení celoškolní stávkou, se nakonec dostal na hutnickou fakultu Vysoké školy báňské, konkrétně systémové inženýrství, jakýsi dnešní managment. Poté absolvoval ještě psychologicko-pedagogický postgraduál na FF UP v Olomouci.
Do strany ani do SSM, jež by mu umožnily oficiální pedagogicko-vědecké působení, však prý vstoupit nechtěl, protože „manažer může být hajzlík, dobrý právník může být taky hajzlík, ale špičkový učitel nikoliv“. A „ve vzdělávání nejde možná o život, ale jde o hodně, takže pro toho žáka by měla být výhoda, že David Gruber ze všech nejméně může být šarlatán – protože mnohem víc dbal na pravidla a protože byl ochoten podniknout velmi velkou námahu, aby se něco naučil“. Vždyť, slovy pana Grubera, dvojkař musel mít víc než polovinu testů s alespoň jednou chybou...
Ať k nám přijde učit
Na blaho „žáků“ myslel tedy už v době, kdy ještě žádné neměl. Ale co převratného je to vlastně chtěl učit? Zlomový moment přišel hned na začátku prváku na vysoké. Jeho spolužák Jarda sehnal nedostatková skripta z nejobávanějšího předmětu proto, že četl chytré knížky o tom, jak jednat s lidmi. Svému méně důvtipnému spolužákovi Davidovi poradil, ať si přečte knihy o organizaci duševní práce doktora Jiřího Tomana, kde najde všechny možné „vychytávky“. A už to jelo... „Přelouskal jsem během pár týdnů všechny jeho knihy a pak jsem se s ním taky setkal.“ – Při pročesávání odborné literatury (to ještě četl „pomalu“) narazil na překlad německé knihy o rychločtení („Tak jsem autorovi napsal, že s jeho svolením jeho metody rozvinu.“). Ve svém obvyklém tempu posílal články a povídky do časopisu Mladý svět a jedna z příloh s názvem „cukání a rychlé čtení“ způsobila v roce 1985 v Československu povyk. Během 14 dní přišlo tolik žádostí, „ať k nám Gruber přijede učit“, že by to zaplnilo kalendář na dva roky. Kromě časopisu pro mladé napsal a moderoval televizní vzdělávací seriál Kurz rychlého čtení. Ihned mi pohotově přehrává na notebooku ukázku, kde popisoval fungování dnešního internetu pomocí propojení tehdejšího počítače, televize a telefonních linek, přes nějž si budeme číst noviny či objednávat zboží a samozřejmě si psát. A zájemci o kurzy se jen hrnuli.
Jako Old Shatterhand
Pořád tu byl ale háček. A sice jak učit za normalizace soukromě, a ještě k tomu osobnostnímu rozvoji. „Já jsem si vyhledal v zákoníku práce, že pracovník může mít z důvodu péče o malé dítě nebo z jiných naléhavých společenských důvodů snížený úvazek. A to i v případě, že není ani spisovatel, ani malíř, ani artista a ani doktor věd. Na krajském národním výboru mi ale nakonec poradili, že mi mohou v práci snížit úvazek tak, že budu externista na 6 hodin týdně. Trvalo půl roku, než mi to povolili, ani úplatek jsem nemusel dát. Tak jsem se stal v podstatě podnikatelem na volné noze.“ Kurzy pro nejširší veřejnost probíhaly na Opavsku pod hlavičkou tehdejší cestovní kanceláře CKM a již za dva roky se staly nejžádanějším tematickým pobytovým zájezdem v zemi, zájemci z řad studentů, lékařů i dělníků stáli před dveřmi cestovní kanceláře fronty přes noc, ale hlásily se i celé podniky – jedny z prvních kurzů duševního rozvoje absolvovaly třeba Zbrojovka Brno či Fakulta dětského lékařství UK.
Rychločtením se poprvé vážněji zabýval už ve 20. letech 20. století americký filozof a psycholog Walter B. Pitkin. Základem metody, která našla celou řadu následovníků, jsou především očně-technické dovednosti, od širokého zrakového rozpětí, zmenšování počtu fixací na řádek a provádění cvičení, v jakém úhlu očí číst nejlépe stránky, až po potlačování neustálého se vracení k přečtenému. Tento typ čtení se však hodí maximálně pro středně složitý text a cílem je pouze základní orientace v textu. Gruberovy kurzy se však postupně tematicky rozšiřovaly a původnímu rychločtení se značně vzdalovaly. „Jako klíčové jsem vzal mozkové dovednosti, ne oční techniku. Spíš by se to mělo nazývat inteligentní čtení, jenže coby rychločtení se to už vžilo,“ vysvětluje netradiční učitel. „Oproti zahraničním kurzům máme ten poměr obrácený – pouze 20 % tvoří technika, 80 % pak hluboká psychologie učení, promíchaná s poznatky matematiky, ekonomie, neurofyzilogie, kybernetiky a lingvistiky.“ Jeden z nejdůležitějších pojmů Gruberova učení je paměťová asociační listina. Jde o systém jakýchsi paměťových háčků – člověk má v mozku nachystanou škatulku, nějaký obrázek, a do každého obrázku si vsadí jiný obrázek, který je nazvaný nějakým jiným slovem, jež mu pak slouží jako vnitřní nápověda, aby si vzpomněl například na letopočet u zkoušky. Pokud dosáhnete mistrovské úrovně racionálního čtení, měli byste prý umět „přečíst knihu tak, že po jejím přečtení jste schopni připsat další kapitolu aspoň tak dobře jako autor“. Aby svým slovům dodal váhu, střihl si David Gruber epigonskou mayovku Old Shatterhand znovu na Západě, za niž sklidil uznání i od mayologů.
Jak předběhnout svět
Gruber dále vysvětluje, že abych dosáhl úspěchu a při učení čehokoli dobrých výsledků, stačí, když pochopím jeho psychovzorce. Psycho... co? „Třeba takový psychovzorec psychické teorie relativity říká, že člověk nereaguje svým stavem mysli na stav vnějších okolností, ale na jeho relativní vztah vůči nějaké základně. Když ho znáte, prokouknete například podvodné slevy. Někdo běžnou cenu zvedne na dvojnásobek a pak dá slevu 10 procent. Nebo v případě potíží musíte myslet na někoho, kdo je na tom hůř. Chce to prostě ve všem systém.“
Své metody aplikuje samozřejmě David Gruber i na sebe. Stačí se podívat na jeho typický den. který se dělí na kurzový a nekurzový. Pokud je den kurzu, který probíhá od 9 do 16 hodin a jehož jeden den stojí zájemce od tří do deseti tisíc korun, zvládne vyřídit už jen nejnutnější maily a esemesky. Jeden celý den učení na sebe ale nabaluje jeden další den administrativy plus jeden odborný, kdy studuje, připravuje si podklady a píše. Ideální měsíc zahrnuje asi sedm školicích dnů, sedm studijních a sedm psacích. Když vytrváte a zachováte potřebnou disciplínu, 7 dnů krát 12 měsíců krát 20 roků, dokážete napsat 56 knih včetně přípravy.
Typický nekurzový den tedy vypadá následovně: David Gruber vstane v sedm. „Když mám rozpracovanou knížku, vím, že je člověk nejvýkonnější mezi devátou a dvanáctou.“ Najde si však i místo na rozcvičku či jogínské pozdravení slunci. Odpoledne čte, studuje a podtrhává, používá vlastní systém hustých poznámek. Po sedmnácté hodině toho už moc neudělá a když jde spát v půl deváté, je to tak akorát, aby byl pořád v dobré formě. Ale, jak říká, „pracuji celý bdělý stav a mám-li nápad, hodím ho do paměťové asociační listiny hned, než se doberu papírku. Mám takové formátu A6 a ty si pak ještě schovám“. A už dvanáct let používá minutovník. Ač neuměl ještě ve čtyřiatřiceti slovo anglicky, pomocí kombinace všech svých metod a paměťových fint trvalo zvládnutí jazyka panu Gruberovi pouhé čtyři měsíce. I když připouští, že by tohle každý nezvládl, jde podle něj o univerzální systém a naučit podobnému „superučení“ lze i blbce, pokud chce a postupuje podle návodu.
Je pravda, že falešnou skromchce ností pan Gruber netrpí. Do reklamy téměř neinvestuje, spoléhá jen na to, co se o něm rozhlásí, a tak neponechává nic náhodě. Na schůzku přichází vyzbrojen všemi možnými důkazy a výstřižky, a pár dní před naším setkáním mi dorazí mail od jedné z jeho žákyň, která se od něj dozvěděla, že spolu budeme dělat rozhovor, a tak by mi ráda sdělila něco o jeho skvělých metodách. „Říkal jsem si, že jste možná novinář, který si možná přečte, že jsem jen známý lektor, a zrovna nemáte do magazínu koho dát. A že možná nebudete vědět, že David Gruber není jen lektor, ale hlavně autor a objevitel, který předběhl v lecčems svět,“ vysvětluje. „Ale je lepší, když to řekne někdo jiný než já.“
Když tě kopne, kopni ho víc...
Jak už bylo řečeno na začátku, kurzy duševních technik Davida Grubera prošlo na deset tisíc lidí. A obrovský užitek, kromě velice slušné obživy, má z těchto lidí i sám učitel – vzhledem k tomu, že jde často o špičkové odborníky, není divu, že učení funguje i naopak a lektor díky své přirozené zvídavosti a „paměťovým háčkům“ spoustu nových poznatků získá od vědců či doktorů. Ostatně „mnozí žáci jsou i jeho kamarádi“ a kontakty se snaží udržovat aspoň s tisícovkou z nich.
Jako šestnáctiletý se o kurzech racionálního čtení dozvěděl z Gruberových knih i Petr Sýkora a na jeden se přihlásil. Do noty si tam padl s jiným účastníkem, Janem Černým. Před 18 lety tak vzniklo nejen jedno dlouholeté přátelství, ale i základy jedné z nejúspěšnějších českých firem. „Celé jsme to s Honzou velmi hltali a zároveň z toho měli velkou legraci. Davidovy kurzy nám opravdu pomohly,“ vzpomíná Petr Sýkora, který se svým kamarádem vybudoval podnik Papirius s miliardovými tržbami a před třemi lety jej prodali americkému řetězci Office Depot. „Racionální čtení, opozice podvědomí, koncentrační vzorec a další věci jsou jednoduché a praktické. David je absolutní špička.“ Před více než deseti lety se kurzu racionálního čtení účastnil se svými kolegy i Martin Holcát, známý otorinolaryngolog, který působil mimo jiné rok ve funkci prvního náměstka ministra zdravotnictví a letos stál v čele lékařského konzilia pečujícího o Václava Havla. „Aplikuju ho pořád, na své pozici toho musím přečíst hrozně moc a mezi tím je spousta balastu, takže mi to ohromně pomáhá. A pak především time managment, který má David velmi propracovaný.“ Jako mladý havířovský studentík se na kurzu objevil i nynější šéf ČEZu Martin Roman, z miliardářů pak ještě šéf Jablotronu Dalibor Dědek či Slovák Štefan Rosina, pilně se hlásí i celebrity od Petra Novotného po Daniela Landu, politici, vědci, právníci a ředitelé všeho možného.
Ve svých článcích pro média, které bere jako relaxaci, David Gruber nápadně často tepe mafianizaci společnosti, politická korektnost je podle něj výhoda hajzlíků a razí zásadu „když tě někdo kopne, kopni ho desetkrát silněji“. Jen jedno se Davidu Gruberovi zatím nevede – rozšířit své metody mezi nejširší vrstvy. A tak stihne spíš jednorázově lidi inspirovat a vysvětlit jim podstatu učení. Včera představil svou novou vědu. „Techniky duševní práce jsou fajn, ale měly takový primitivní název, zatímco chemie, to je věda. Tak jsem se pochlapil a dal jsem tomu název beneopedie, tedy v překladu jak se dobře vzdělávat.“
Svou vědu aplikoval Gruber také na své tři děti. Osmadvacetiletý syn se zabývá fyzikou plazmatu a dodělává doktorát na ČVUT, prostřední dcera studuje politologii a nejmladší dcera, která studuje gymnázium, už v jedenácti napsala řadu fantasy povídek a v patnácti libreto k muzikálu.
______________________________________________________________________________________
Jágr když trénoval, tak chtěl být hvězda. Zátopek taky. Já jsem toho chtěl dosáhnout ve vzdělanosti.
Zdroj: Milan Vidlák, redaktor Pátku;
Lidové Noviny
milan.vidlak@lidovky.cz
Novika Time Management - Efektivní hospodaření s časem
klíčová součást beneopedie - více o tomto novém titulu kliknutím ZDE.
obrázek
Kurzy organizované bez prostřednictví agentury - přímo naší firmou Gruber-TDP.
Charakteristika: Jsme nejdéle působícím soukromým vzdělávacím subjektem na našem trhu (od roku 1986). Zaměřujeme se na kvalitu, jedinečnost, individuální nenapodobitelnost výuky, proto zůstáváme malou firmou. Průměrná cena je na osobu a den je zpravidla nejnižší – odpadá položka pro zprostředkující agenturu (čímž nechceme roli pořádajících agentur zlehčovat – naopak jejich propagační, administrativní a další role jsou důležité a velmi si jich vážíme). Optimální poměr cena/hodnota pak nastává na tradičních letních kurzech vždy v čistém přírodním prostřední na severní Moravě. Každoroční tradice sahá až do roku 1984!
Možné slevy: Slevy jsou možné - ale pouze pro členy klubu GRUBER TEAM a pro poradce GRUBER TEAMU -
David Gruber se přátelsky setkal s ministryní spravedlnosti české vlády
Judr-daniela-kovarova
Dne 21. 9. měl David Gruber jednu z hlavních přednášek na mezinárodní konferenci o řešení sporů pomocí tzv. mediace. Posluchačstvo tvořila zhruba stovka převážně právníků, kteří se chtějí stát mediátory, tedy komunikačními odborníky na mimosoudní řešení sporů. Akce se konala v budově ombudsmana dr. Motejla v Brně.
Přednáška se setkala s mimořádným ohlasem. A když jedna z hlavních organizátorek akce, JUDr. Stáňa Valešková, prohlásila přede všemi, že její dvanáctiletý syn, který jinak zcela odmítá číst cokoliv podobného knížce, najednou se zájmem čte (konkrétně epigonskou mayovku napsanou Davidem Gruberem) a že platí heslo „máš-li doma aspoň pět knih, aspoň dvě z toho by měly být od Grubera“ … pak zájem o knihy Davida Grubera a o autogramy nebral konce…
Večerní část akce se konala na zámku ve Křtinách u Brna, k němuž přiléhá výjimečně krásný barokní kostel stavitele Santiniho. V malé obci poblíž Macochy je chrám, který si nezadá s chrámem sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. Nejvzácnějším hostem byla ministryně spravedlnosti ze současné vlády Jana Fišera – JUDr. Daniela Kovářová. Nejprve byla v sále uvítána zcela oficiálně, podle bontonu, s kyticí a formálními proslovy. Vše se však změnilo do naprosto přátelské neformálnosti, když byla chvíli poté u stolu seznámena s Davidem Gruberem.
První slova paní ministryně byla: „Tak vy jste David Gruber? Mám všechny vaše knihy!“
Pak se již debatovalo o věcech naprosto neformálních; o tom, co koho opravdu štve a opravdu těší, o skloubení osobního života s náročnou prací atd. Detaily samozřejmě ke zveřejnění nejsou – ale dá se říci, že když asi o hodinu později David Gruber opouštěl sál a jel na severní Moravu za další prací, loučili se „první mezi spravedlivými“ a „první mezi lektory“, jako by se znali už léta.
JUDr. Daniela Kovářová
Jak jste na tom s Vaší angličtinou? Mini škola...
Vážení klubisté.
Připravil jsem pro vás dvě malé poslechové ukázky v anglickém jazyce. Klikněte na odkazy a poslechněte si připravené příspěvky...
Test č.1 ......."We Need Whole Grains" by John Miller, SAB - klikněte zde.
Test č.2 .......Jon Secada - "Just another day" s textem - klikněte zde.
Výsledky (Vaše vlastní hodnocení):
Test. č.1, č.2: A/ absolutně nemám ponětí o čem mluví. B/Něco chápu, něco jsem slyšel, potřebuji slovník.C/Rozumím všemu a mohl bych o navázat na téma a podrobně o něm diskutovat v anglickém jazyce.
Doporučení: A/ Začněte se angličtině pravidelně věnovat a zvýšit slovní zásobu. B/ Gratulujeme. Pokračujte dál a pravidelně angličtinu studujte, úspěch se dostaví. C/Skvělé, excelentní...Smekám.
Překlady příspěvků Vám zašlu na vyžádání, ale věřím, že nebudou potřeba. Napište mi jak jste dopadli, jak se vám ukázky líbily a přeji úspěšný den.
Váš Tomáš Činčala
Klub Gruber Team
V srpnu a září 2009 proběhly tyto kurzy při zcela zaplněné kapacitě míst:
1.Třídenní „RYCHLOČTENÍ A RACIONÁLNÍ ČTENÍ“,
2.Dvoudenní „TISÍCERO DOVEDNOSTÍ KOMUNIKACE“
3.Jednodenní „JAK SE EFEKTIVNĚ UČIT CIZÍ JAZYK“,
Stáhněte si kliknutím zde ohlasy na letní kurzy Davida Grubera....
Pozvanka na nový kurz "Vyjednavani podle Old Shatterhanda"
Křest nové knihy "Old Shatterhand opět na Západě".
Kmotři nové knihy, Praha, Academia dne 14.7.2009.
Nové informace Klubu Gruber Team.
Dopis pro zájemce o spolupráci v Gruber Teamu
Vyhody pro majitele ZKK3 v obalu
Vyhody Zlaté knihy komunikace 3 vydání
Nejnovější články publikované Davidem Gruberem:
České rychločtení je to nejpečlivější čtení, jaké znám
Cibule kontra přesýpací hodiny
Společnost se mafianizuje. Co s tím?
Nejnovější články o Davidovi:
Pozvánky:
Pozvanka na kurz "Vyjednávání podle Old Shatterhanda"
Letní kurzy Davida Grubera
Klub Gruber Team s bonusovým programem plným výhod.
Jaké výhody má člen klubu Gruber Team?
- Základní 25% slevu z doporučené knihkupecké ceny na knihy, semináře, kurzy a CD nosiče nakladatelství Gruber - TDP.
- Možnost zakoupit jednorázově jednou ročně se slevou 40% 2 (dva) kusy knih, CD nebo softwaru, vydaných nakladatelstvím Gruber-TDP. Podmínkou je, že člen klubu v daném kalendářním roce objednal přes e-shop klubu Gruber Team zboží nebo služby nejméně v hodnotě 2500,- Kč včetně DPH.
- Snížený členský poplatek a nabídku speciálních slev a bonusů na kurzy Davida Grubera v klubu GT.
- Další slevy u partnerů projektu Gruber Team.
Letní kurzy Davida Grubera - 25% sleva. Vyprodáno!
Členové klubu získají 25% až 40% slevu z doporučené ceny kurzu. Ceny naleznete ZDE. Vyprodáno!
Program RZR RCWin - 50% speciální sleva.
50% sleva na program RZR RCWin k nácviku koncentrace a rozšiřování zrakového rozpětí a cvičení koncentrace RYRmida CD pro kurz Racionální čtení a rychločtení®. Více o slevách ZDE.
