Poznej rychločtení

Také se můžeš setkat s dalšími pojmy jako efektivní čtení, speed reading, turbo reading, photo reading atp. Nebudeme se zabývat rozdíly mezi pojmy. Celkově půjde o to, aby ses naučila efektivně a rychleji číst. Efektivně znamená schopnost využít různých metod během čtení, rychle pak znamená, že zvýšíš počet přečtených slov za minutu bez toho, aby došlo ke ztrátě pochopení (porozumění).

Víš, že průměrný netrénovaný čtenář čte rychllostí 125 – 225 slov za minutu? Čísla se samozřejmě v různých knihách rozcházejí, ale průměr je stále stejný. Při pravidelném tréninku lze dosáhnout rychlosti až 500 slov za minutu. Tomuto málokdo věří, neboť má každý strach, že pak nebude text dostatečně vnímat. Toho ale není třeba se bát, zatím je prokázáno, že porozumění naopak stoupá s trénovanou (!) rychlostí.

Konec teorie, začněme praxí. Co se týká této metody, musím říci, že se ji nelze naučit hned jako např. mentální mapy. To mnoho lidí odradí. Tato technika si vyžaduje trochu vůle… Naším cílem bude naučit se udržet koncentraci nad textem (neodbíhat myšlenkami, neodbíhat od knihy atd.), rozšířit si zrakové pole a trénovat rychlejší čtení.

Koncentrace

Na úvod něco ke koncentraci. Je třeba si koncentraci trénovat. Čím více má člověk tendence odbíhat od textu myšlenkami jinam, tím více ho text nebaví, ztrácí čas a hlavně klesá porozumění textu. Koncentraci je dobré cvičit na nějaké rutinní činnosti (a přemyšlení nad ni) nebo na soustředění se na jeden předmět. Např. zkus pozorovat 3 minuty věc ležící na tvém stole. Zkus o ní přemýšlet, klaď si kolem ní otázky (z čeho je vyrobená, z čeho by mohla být vyrobená jinak, jak ji lze různě využít, sleduj tvar, příp chuť, pach, přemýšlej prostě nad čímkoliv, co s věcí souvisí). Toto zkoušej kdykoliv, když budeš mít čas (ve vlaku, při obědové pauze, na procházce, večer před spaním…). Určitě se koncentrace zlepší.

Motivace a zlo/návyky

Aby text více bavil, je třeba se umět namotivovat (což musí každý vědět sám, co ho motivuje). Pomůže odpovědět si na otázky typu „v čem mi pomůže, že to budu znát“, „co je cílem textu a co je mým cílem“, „co již znám“, „co potřebuji znát“ (je to celá kniha nebo část) a další otázky. Také je třeba umět s textem lépe pracovat. Jde o to, že je vážně nuda text jenom bezmyšlenkovitě číst. Je třeba být aktivní čtenář. Dobrý čtenář je aktivní u jakéhokoli textu. I u toho, jehož obsah ho příliš nezajímá. Aktivní čtenáři kladou autorovi otázky, na které rychle v textu nalézají odpovědi. Nadšeně souhlasí nebo se přou, pokud se s autorem názorově rozchází. Pokud odpověď nedostanou, rychle zjistí, že se mají podívat po jiné knize. Čtení odborného textu může být taková konzultace či polemika s autorem. Špatný čtenář je pasivní čtenář, který čeká, že text ho začne sám nečím bavit (klesá motivace, užitek…).

Existuje plno dalších špatných návyků. Koukni na některé z nich v pravém sloupečku. V levém nalezneš návyky dobré. Poznej rychločtení.

Čtení různými technikami – dobrý čtenář využívá předností rychlého i pomalejšího čtení v situacích, ve kterých je to pro něj výhodné. Čtení pouze jednou technikou – jedna technika vede k pomalé rychlosti čtení a často i k nedostatečnému porozumění textu. Osvojte si různé techniky čtení a využívejte je.
Celková orientace v textu – dobrý čtenář dokáže rychle postřehnout souvislosti díky vnímání textu jako celku. Čtení slovo za slovem – špatný čtenář čte slovo za slovem, nevnímá okamžitě širší souvislosti. Díky tomu mu může celkový obsah unikat, nebo mu trvá příliš dlouho, než souvislosti pochopí. Nečtěte slovo za slovem, naučte se fixovat více slov a později i celé věty – viz doplňující studijní materiál.
Čtení bez zbytečných pohybů – dobrý čtenář má tělo uvolněné, dochází pouze k pohybu očí. Držení těla i uspořádání pracovního prostředí je v souladu s ergonomickými pravidly. Špatné držení těla a zbytečné pohyby – dochází ke zbytečné zátěži pro svaly a vzniká předčasná tělesná únava. Patří sem také pomalé ukazování si v textu, pohybování rty při čtení atp. Omezte pohyby při čtení pouze na pohyby očí.
Čtení potichu – dobrý čtenář čte potichu a nevydává při čtení žádné zvuky. Čtení nahlas – špatný čtenář při čtení šeptá anebo čte přímo nahlas. Zbavte se zvukových zlozvyků při čtení, jelikož vás velmi zpomalují a navíc narušují i soustředění na danou činnost.
Stanovené cíle čtení – dobrý čtenář pravidelně konfrontuje přečtené se svým cílem. Když cíle dosáhne, přestává číst. Nestanovené cíle čtení – špatný čtenář nemá cíl, neví, co přesně hledá. Ztrácí brzy motivaci a plýtvá svými duševními silami. Vždy si stanovte cíl a ten splňte.

Začínáme

A nyní něco přímo ke čtení. Dříve, než začneš knihu číst, udělej si přehled. Ten je důležitý, neboť díky němu zjistíš, jak moc je kniha pro tebe důležitá, co z knihy musíš přečíst, příp. zjistíš, že kniha je vlastně nepotřebná, neboť existuje jiná lepší nebo informace již znáš.

Sleduj tyto části knihy:

  • úvod,
  • předmluva,
  • obsah,
  • názvy kapitol,
  • nadpisy,
  • zvýrazněné části textu autorem,
  • popisy obrázků a grafů,
  • shrnutí na konci kapitol,
  • závěr,
  • doslov,
  • přílohy,
  • rejstřík,
  • shrnutí na obalu knihy.

Nejvíce důležitý je samozřejmě obsah a shrnutí, které ti řekne většinu informací.

Než začneš trénovat rychlé čtení, je důležité vědět, že existuje několik metod a je důležité (!), abys dokázala střídat rychlosti čtení dle textu. Některý text je důležité číst pomaleji, některý stačí proletět, některý přečíst rychle, ale přesto s porozuměním. To souvisí nejen se žánrem a stylem psaní, ale i tematikou. Pravděpodobně to poznáš sama, kdy použít co. Jde spíš o to uvědomit si důležitost střídání.

A jak trénovat rychlé čtení?

Nejlepší by bylo, kdy by sis půjčila některou z knih Davida Grubera o rychločtení či šetření časem. Jsou tam texty k trénování techniky a texty k měření rychlosti čtení. Takový text najdeš i na jeho stránkách. Než si však knihu půjčíš, můžeš zkusit pár jednoduchých metod.

  1. Nesnaž se umisťovat zrak na každé slovo, které čteš, obvykle (pokud to nejsou dlouhá slova) ti jeden pohled stačí k přečtení dvou a více slov (dle jejich délky a tréningu).
  2. Trénuj zrakové rozpětí. Takových cvičení je v knize D. Grubera plno, ale lze si taková cvičení připravit i sama.
    Příkladem je několik písmenek či slov vedle sebe, kdy nebudeš číst jednotlivě, ale budeš fixovat oko na jednom místě a snažit se vidět i okolí. Velmi efektivní je si takový řádek zakrýt, vždy si jej odkrýt na čtvrtinu sekundy a ihned zakrýt. Poté si zkusit napsat, jestli jsi přečetla vše dobře.
    Malá ukázka:agfd 
    rsfg
    pelt
    mkte
    xvut
    lijy
  3. Poté samozřejmě následuje sloupec s více písmenky, slova mohou časem dávat i smysl. Exitují např. tzv. pyramidy, kde jeden řádek je dobré přečíst na co nejmenší počet fixací (zastavení oka pro přečtění textu).
  4. Udržuj zrak spíše na vrchní polovině slova. Nejlépe to uvidíš z obrázků.

Sama vidíš, že ze spodní části lze jen těžko rozeznat, o jaké slovo se jedná. Zcela naopak tomu je u vrchní části. Soustřeďuj tam tedy svůj zrak.

Rad je ještě plno, opět je lze najít třeba na stránkách. Záleží, kolik času tomuto tréningu můžeš věnovat, ale pokud minimálně každý večer před spaním 10 minut budeš trénovat, čtení se zlepší.

Olga Biernátová, článek byl převzat s laskavým svolením autorky z webu Studuj kreativně

Zdroj: http://www.mitvsehotovo.cz/

Jak se liší klasické čtení od rychločtení

Efektivní čtení lze přirovnat k možnosti pohybovat se k cíli různými dopravními prostředky, různou rychlostí a novým výhledem na krajinu.

Trénovaný čtenář

  • je cestovatel, který se pohybuje mnoha novými zeměmi
  • zkušenosti z předchozích cest mu umožňují cestovat stále snadněji, rychleji a bezpečněji
  • ve srovnání s laikem je zkušený čtenář astronautem prozkoumávajícím nové planety

Dopravní prostředky trénovaného čtenáře:

  • k technologickým vymoženostem „informačním věku“ má navíc radar, ladič nálady a kompas pro úspěšné dosažení cíle, vysoce výkonný počítač pro ukládání dat, teleport do klíčových zón, „oddalovač“ únavy a další energetické zdroje

Průměrná rychlost čtení:

  • po kurzu rychlého čtení je 500 slov za minutu (Čím dál více lidí dokáže číst až tisíc a více slov za minutu, a přitom pochopit a zapamatovat si klíčové informace)

Laik

  • je občasným cestovatelem, který má mnohem méně zkušeností
  • bloudí, často cestu nedokončí a vrátí se zklamán
  • netuší, že od objevení zlatého pokladu ho dělil jen kousek cesty

Dopravní prostředky laika:

  • kolo, auto s malým kufrem, malá svítilna a jeden značně přetížený digitální počítač, který dokáže zpracovávat údaje pouze krok za krokem

Průměrná rychlost čtení:

  • se u laika pohybuje mezi 125 a 225 slovy za minutu při čtení nenáročných textů

Jako specialisté v strategiích čtení máte další možnosti volby, jak rychle se můžete pohybovat a jak podrobné informace chcete nahrát do Vaší vědomé a podvědomé databáze. Do Vaší výbavy patří jak skener a pomůcky na vytváření map, tak archeologické kladívko na získávání skrytých informací a pokladů. S takovouto výbavou můžete objevovat nové světy a poznávat je mnohem lépe než tamnější nezkušení obyvatelé.

Jak to ti úspěšní rychločtenáři dělají?

1./ Udělají si rychlý přehled.

  • s pomocí sondy zachytí ve stavu vysoké koncentrace klíčové informace
  • snímají několik řádků najednou jedním vytrénovaným poledem
  • sonda snímá povrch neznámé planety podle zadaného cíle a zaznamenává údaje k pozdějšímu vyhodnocení
  • informace o místech, která jsou důležitá ve vztahu k cíli a prioritám jsou připravené za cca 10 minut
  • rychlý přehled je základním krokem většiny technik rychločtení.

2./ Vyvolají záznamy

  • velitel lodi rozhodne na základě nasnímaných filmů a fotek, jak postupovat
  • rozhoduje se na základě cílů
  • pokud průzkum planety ukázal, že se na ní nalézají hledané zdroje, bude průzkum probíhat podrobněji
  • vytvoří se mapa, do níž se budou přidávat
  • je důležité mít na paměti priority a cíle kvůli správnému investování času

Stručně o „Rychločtení“:

Rychločtení je dovednost využívající při čtení oči a mozek tak, aby získávání informací probíhalo průměrně 3 x rychleji a s výrazně lepším zapamatováním oproti standardnímu čtení. Rychločíst se může naučit každý člověk.

Běžné čtení kvůli nerespektování pravidel fungování lidského mozku zatěžuje oči a narušuje soustředění a využívá jen omezené paměťové kapacity levého mozku.

Rychločtení neznamená, že:

  • rychločtenář vnímá text povrchně
  • rychločtenář čte jen jednou velmi vysokou rychlostí

Rychločtení přináší:

  • hlubší pochopení
  • větší soustředění
  • vnímání větší plochy textu najednou
  • lepší zapamatování
  • pružné střídání rychlostí
  • odstranění stálého analyzování textu a čtení v duchu
  • soubor strategií a taktik, jak dosáhnout cíle bez časových ztrát

Fotočtení jako realita

Jednou z povzbudivých skutečností o možnostech lidského mozku je výsledek testování mladé ženy Eugenie Alexeyenko, provedené moskevskými a kyjevskými vědci. Čte rychleji, než stačí otáčet stránky – rychlostí okolo 416 250 slov za minutu.

Jak říká Eugenie: „Nevím v čem je mé tajemství. Stránky vstupují do mé mysli a vybavují se spíše jako pocit než obraz textu.“ Přesnost odpovědí z textů, které tato mladá žena nemohla předem číst, je pro vědce zarážející.

NEUVĚŘITELNÉ TO MUSÍ PŘIPADAT každému laikovi. Ale je to možné. Například PhotoReading experta přes lidský mozek Paula Scheeleho umožňuje číst rychlostmi až 25 tisíc slov za minutu. Modifikací této metody je například Quantum reading, který má podobné výsledky. Právě pochopení zákonitostí práce lidského mozku umožňuje číst a učit se několikrát rychleji.

Zdroj: http://www.cetros.cz/

The best time of day to learn a new language

Are you a night owl or a morning person?

If you’re among the hundreds of millions of people learning a foreign language, being an insomniac could end up working in your favor: If you regularly practice the language you are learning at night, just before you go to sleep, it appears that you’re more likely to remember it.

Sleep has been known to have a positive impact on learning. A 2016 study investigated the effect that repeated practice and sleep have on the long-term retention of information, particularly foreign-language vocabulary. Over the course of two sessions done 12 hours apart, 40 participants practiced foreign-language vocabulary. Half of them learned in the morning and reviewed in the evening of the same day, while the other half learned in the evening, slept on it, and then reviewed that lesson the next morning. One week later (and again six months later), the researchers assessed the participants’ retention. They discovered that sleeping in between lessons led to much better long-term retention.

This finding echoes the results of a recent analysis our team at Duolingo conducted on the learning habits of tens of thousands of language learners. However, we found that practicing before bed time isn’t the only trick: What’s key is making language learning a daily habit and sticking to it—consistently. Here’s the data that supports it.

The analysis

First, we analyzed Duolingo users’ behavior to identify 14 groups based on their activity level at different times of day. (Activity level was measured by the number of Duolingo lessons each user completed during a given hour of the day on weekdays and weekends.) The following heat map illustrates the 14 usage groups. Red indicates a lot of activity, while blue indicates inactivity (and yellows or greens indicate moderate activity):

heatmap duolingo

Each group has its own distinct preferences for when to spend time learning throughout the week. The “bed time” group, for example, is most active between 10pm and midnight on both weekdays (left) and weekends (right), as indicated by the dark red cells during those hours. Compare that with the “9-to-5” group, who uses Duolingo mostly during the working hours of 10am to 6pm on weekdays (left), but not much on weekends (right). These behavioral groups were all discovered automatically by a clustering algorithm, and then we gave names to each group based on the results.

Next, we analyzed Duolingo users’ performance using an additive factor model, which can estimate each user’s language ability while controlling for the inherent difficulty of each exercise (due to vocabulary, grammar, or other factors). We can use this model to assess and rank each Duolingo learner according to their proficiency level.

When comparing Duolingo users’ proficiency across different groups, we found that those who practiced consistently just before bed time ranked higher than 52.9% of all users on average. This was the highest-performing group in our analysis.

On the other hand, users who practiced arbitrarily (without any regular routine) were the lowest-performing group, only ranking higher than 47.8% of all users on average. After the “arbitrary” group, those who practiced only on weekdays or weeknights (but didn’t keep it up over the weekend) showed the worst performance.

The best way to learn a language—and remember it

These results suggest a couple of things. Yes, those who study just before sleeping tend to perform better than other groups. But the time of day isn’t the only thing: Equally important is the fact that these language learners consistently studied daily before bed. Users in the “bed time” group made language practice a daily habit on weekdays and weekends alike. This wasn’t the case for several of the other lower-performing groups, such as the “weeknights,” “weekends,” or the “9-to-5” group that didn’t keep studying over the weekend.

Developing a regular daily habit is advantageous if you’re trying lead a healthier lifestyle, and language learning is no different. When people set aside focused time to learn and practice a skill, they appear to learn more than those who are less consistent—and perhaps just before bed turns out to be particularly good time to set aside, because you’re less likely to be interrupted by your workmate, laundry, or urge to sleep in.

While our analysis focused on users’ activity on Duolingo, language learning can take place in many forms. To go even further in making your practice a daily habit, try turning on French subtitles next time you’re watching your favorite TV show, or start listening to podcasts in Spanish on your daily commute. There are many ways to commit to making language learning part of your routine and, taken together, they can help you reach the level of proficiency you’re aiming for.

As much as we might wish otherwise, there is no magic bullet for learning a language, but starting with dedicated practice every day—especially just before you sleep—goes a long way.

Source: https://qz.com

S čistým štítem do roku 2018. Jak si pro nový rok vybrat správné priority

Dáváte si předsevzetí? A kolik z nich vyjde? Pokud jste jako já, tak jste to párkrát vyzkoušeli a nakonec po několika letech pokusů a omylů vzdali jako nefunkční způsob změny a přípravy na nadcházející rok. Aspoň taková je moje zkušenost.

Čtěte tento zajímavý a poučný článek: S čistým štítem do roku 2018. Jak si pro nový rok vybrat správné priority? Délka čtení asi 4 minuty.

Co na mě osobně funguje lépe, je pohled z trochu větší perspektivy a zaměření na role a odpovědnosti a brutální „ne“ do očí všemu, co nemá prioritu. Zkuste to, třeba to pomůže i vám.

Dostaňte z hlavy své role

Zkuste si napsat všechny role, které zastáváte, a všechny zodpovědnosti, které padají na vaši hlavu. Udělejte mapu všeho, co musíte řešit. Nebojte se kombinovat pracovní i soukromé oblasti, naopak, je to žádoucí. To, že máte děti, je jedna z vašich rolí a zodpovědností. Stejně jako vztah s partnerkou/partnerem. Ale i to, že řídíte tým nebo že se staráte o sociální sítě vaší firmy. Vaše koníčky, záliby, to, co děláte ve volném čase. To vás „definuje“.

Zkuste napsat vše, co vás v této oblasti napadne. Až to bude hotové, dejte si pauzu.

Sebereflexe

Po hodině nebo klidně druhý den se na všechny své role a zodpovědnosti podívejte a u každé se zamyslete, kolik času (nebo možná energie?) jste jí věnovali v roce 2017. Klidně je rozdělte do tří kategorií – maximum energie, středně a téměř nula.

Potom se podívejte na všechny role, které neměly v posledním roce maximum energie, vezměte do ruky imaginární sekyru a začněte sekat. Dneska máme tolik možností, co vše můžeme dělat, že je klíčové naučit se říkat „ne“ tomu, co nás brzdí.

Pravděpodobně se vám podaří řadu oblastí odstranit. Ty, které jste si nechali, mají pro vás pravděpodobně určitou prioritu a měli byste jim příští rok věnovat více času.

Sekáme dál…

Podívejte se na ty oblasti, kterým jste věnovali maximum energie, a najděte ty, které vás spíše vysávají, než že by vám dávaly sílu. Zkuste zvážit, zda se jich nelze zbavit nebo zda jste schopni je delegovat. I zde by se vám mělo podařit pár oblastí odebrat. Zbavit se jich.

Pokud se vám nedaří najít jádro priorit, zkuste jeden ze dvou způsobů. Ten první, který používám, je podívat se na možnosti z pohledu budoucnosti. Která z možností přede mnou bude mít nejmenší dopad na mou budoucnost? Která se naopak mé budoucnosti týká? Co z toho přede mnou bude důležité za pět let? Druhá cesta je poněkud brutálnější, ale účinná. Představte si, že vám někdo míří na hlavu pistolí a vy si musíte vybrat, co odeberete. Teď hned.

Našli jsme priority

Nyní byste měli mít skupinu rolí, které vám zůstaly jako prioritní. Pravděpodobně jich bude k deseti. Dejte si pauzu a opět vezměte do ruky sekyru a začněte opět sekat. A sekejte tak dlouho, až vám zbude pět rolí. Tohle jsou ty nejdůležitější oblasti na rok 2018.

Plánujte

Než půjdete v lednu do práce, mějte jasnou představu, jak tyto role naplníte.

Máte málo času na sport? Naplánujte, co budete dělat a kdy. Není dostatek času na rodinu? Již teď rezervujte čas na dovolenou a blokujte data v diáři na společné výlety.

Nestíháte vést tým? Definujte si, co můžete udělat pro to, aby váš tým měl ve vás oporu. Blokujte v diáři více času pro lidi, na kterých vám záleží.

Pokud máte obavy, že vám tento plán vydrží jen první týden v lednu, udělejte si wallpaper na svůj počítač či smartphone s názvy všech klíčových rolí. Cílem je je vidět neustále, aby vám definovaly směr.

Akceptujte realitu

A co zbývající role? Ty, co se nedostaly do „top 5“? Co s nimi? Akceptujte to, že nejde být perfektní ve všem, co byste si přáli. To umí jen náš avatar na sociálních sítích, ale život je trochu jiný. Cílem je najít vnitřní směr a vyniknout v klíčových oblastech, nikoli se snažit být perfektní ve všem.

Užívejte nový rok!

Zdroj: Petr Mára, Forbes,  http://www.forbes.cz

Mnemotechnická pomůcka a jak nám pomáhá 2

Mnemotechnické pomůcky a paměťové techniky jsou metody, které pomáhají!

Co to je?

Mnemotechnická pomůcka je slovní či grafická konstrukce podporující zapamatování nebo zpracování informace mozkem pomocí přidružení představ či jiných informací. Několik slov nebo věta, v níž počáteční písmena tvoří slovo, větu nebo seznam určený k zapamatování, se nazývá „akrostikum“ – mnemotechnická pomůcka, kdy je vymyšlena věta, kde první písmeno každého slova je pomůckou k zapamatování určitého odborného či vědeckého poznatku.

 Zdroj: Wikipedia

Kategorie a nadřazené bloky

Dalším trikem je roztřídit si informace do několika kategorií podle charakteristického znaku.

Tuto metodu můžeme uplatit na jakémkoli předmětu, kde existuje jistá spojitost.

Příklad: Nákupní seznam. Máme úkol nakoupit – maso, mléko, chléb, uzenina, mýdlo, houska, prací prášek, jogurt, veka, sýr, zubní pasta. Nákupní seznam si  můžeme roztřídit do větších kategorií jako je pečivo, hygienické potřeby, mléčné výrobky.

 

Metoda místa 

Představte si místo, které velmi dobře znáte. Může to být např. váš pokoj. Věci nebo pojmy, které si potřebujete zapamatovat, si potom promítněte v tomto důvěrně známém prostředí. (Např. jak v pokoji tyto předměty sbíráte, uklízíte apod.) Kdykoli si potom budete znovu chtít zapamatované pojmy vybavit, představte si je současně v prostředí, ve kterém jste se je učili, a mělo by dojít k jejich automatickému vybavení.

Metoda akronymu 

Je známo, že snadněji si zapamatujeme fakta, která souvisí s tím, co už máme ve své paměti dávno uloženo. Pak stačí pouhá asociace, kterou si s novou informací lehce spojíme. Takto naučíme vitamíny rozpustné v tucích. Jsou to vitamíny A, D, E, K. Člověku automaticky v hlavě naskočí slovo (z)ADEK nebo jméno (r)ADEK a skupina vitamínů je nesmazatelně vryta v naší paměti.

Dalším příkladem jsou fáze závislosti na alkoholu „počáteční, varovná, rozhodná a konečná“

Pamatujeme si počáteční slabiky každého stadia  PO VA RO KO.  Stejný způsob učení si může vytvořit každý, i vy.

Pokračování příště…

Zdroj: Google.com

Mnemotechnická pomůcka a jak nám pomáhá 1

Mnemotechnické pomůcky a paměťové techniky jsou metody, které pomáhají!

Co to je?

Mnemotechnická pomůcka je slovní či grafická konstrukce podporující zapamatování nebo zpracování informace mozkem pomocí přidružení představ či jiných informací. Několik slov nebo věta, v níž počáteční písmena tvoří slovo, větu nebo seznam určený k zapamatování, se nazývá akrostikum – mnemotechnická pomůcka, kdy je vymyšlena věta, kde první písmeno každého slova je pomůckou k zapamatování určitého odborného či vědeckého poznatku. Zdroj: Wikipedia

Příklad: 

Jak tolik nezapomínat, poradí Národní týden tréninku paměti. S pomocí jednoduchých paměťových technik si lidé, kteří jinak mají s pamětí problém, například zapamatují nákupní seznam, jména, termíny schůzek, telefonní čísla či tváře. Pomohou třeba i různé mnemotechnické pomůcky, které umožní zapamatovat si některé zapeklité problémy, jako například jména pražských mostů. Vyzkoušejte si paměťovou pomůcku třeba na příkladu zapamatování názvů 18 pražských mostů. Klikněte zde.

Druhy paměťových technik

 

Vědomé asociace 

Vědomě se snažíme nové učivo spojovat s látkou, kterou už si pevně pamatujeme. Informace se nám tak mnohem snadněji uloží do paměti. Už jen tím, že si budete představovat, to o čem čteme, si zapamatujeme mnohem více, než pouhým suchým čtením. Při učení nové látky hledáme odpověď na otázky typu: Na co učivo navazuje? Dá se to spojit s něčím, co už dobře znám? Souvisí to s něčím pro mne známým? Dá se to přirovnat k nějaké situaci z praxe? Co mi to připomíná? Kdo se tím proslavil? Odpovíme li si na tyto otázky, informace se nám snáze ukotví v paměti.

Jednoduchý „Propojovací systém“ z mnemotechnik

 

Pomáhá studentům s efektivním zapamatováním si různých věcí. Ideální pro zapamatování seznamů, pořadí panovníků v různých dynastiích nebo úkolů či pracovních postupů. Patří mezi ty nejsnadnější a zároveň nejzábavnější.

Motto: Co si nepředstavíš, to si nezapamatuješ.

 

Představivost

Výzkumy prokázaly, že si obrázky/filmy pamatujeme mnohem lépe
než písmena/slova. Obrázky máme v mozku zažité, slova, sama o sobě, jsou
abstraktní, nedokážeme si je s ničím spojit. Představování je vaše první mnemotechnika, kterou, už teď umíte, stačí si věci představovat.
Pokaždé, když se budete snažit něco zapamatovat, představujte si to.

Pokračování příště…

Statistiky úspěšnosti absolventů kurzů racionálního čtení.

Statistiky úspěšnosti absolventů kurzů racionálního čtení.

Rozsáhlejší statistiky ( cca 1000 absolventů) dělal ing. David Gruber, autor české metody rychločtení a rychlostudia, na konci 80. a začátku 90. let, pak opakovaně v letech 2014 a 2015.

Statistiky a výsledky se týkají těchto kurzů:

A/ Kompletní třídenní kurz racionálního čtení.

 

Statistika 1: V průměru ztrojnásobení čtenářského výkonu na kurzu, dvojnásobná rychlost a jednoapůlnásobné zapamatování přečteného textu s lepším odlišením podstatného od balastu.

Statistika 2 (aktuální na kurzu): V průměru čtyřnásobné zvýšení čtenářského výkonu na kurzu,  více než dvojnásobná rychlost a více než jednoapůlnásobné zapamatování přečteného textu s lepším odlišením podstatného od balastu.

Zlepšení na kurzu je výraznější, pokud si student před jednodenním kurzem samostudiem prostuduje teorii případně projde MINI KURZ RYCHLOČTENÍ ZDARMA nebo EMAILOVÝ KURZ v PDF “Úvodní emailový kurz rychlého čtení a rychlostudia“ (16 lekcí, 2 testy a 7 videolekcí).

B/ Dvoudenní kurz racionálního čtení.

 

Dvoudenní kurz se nevyrovná kompletnímu třídennímu kurzu racionálního čtení. Výsledky jsou horší.

Zlepšení na kurzu je výraznější, pokud si student před jednodenním kurzem samostudiem prostuduje teorii případně projde MINI KURZ RYCHLOČTENÍ ZDARMA.

V průměru dochází ke zdvojnásobení čtenářského výkonu přímo na kurzu, další pokrok na ztrojnásobení výkonu dosahuje absolvent samoukovsky během následných cca 14 dnů po kurzu, pokud cvičí podle kurzových pokynů. Pro pomalejší studenty, David Gruber doporučuje navíc absolvovat jednodenní kurz/tréning racionálního čtení/ člil stručný výstižný trénink rychločtení.

C/  Jednodenní kurz/tréning racionálního čtení/ Stručný výstižný trénink rychločtení.

Zlepšení přímo na kurzu nelze plošně garantovat, i když někteří kurzisté se zlepšují o desítky procent.  Výhodou jednodenního kurzu je efektivní a okamžité vychytání všech „problémů“ a chyb, na které je nutný u žáka živý radící učitel  a jeho odborné vedení. Zbytek probíhá u každého absolventa dalším samostudiem. Další pokrok na ztrojnásobení výkonu dosahuje absolvent samostudiem na základě pokynů lektora na kurzu během dalších 14 až 21 dnů po kurzu, pokud kurzista cvičí podle kurzových pokynů. Studenti navíc získají některou s publikací Davida Grubera, případně výraznou slevu na Trojknihu – komplet tří učebnic – Inteligentní čtení v internetovém věku, a metodické pokyny Davida Grubera jak úspěšně pokračovat a studovat.

„ZRYCHLENÝ“ jednodenní nebo dvoudenní kurz je pořádán z důvodu, že ve firmách a institucích vás snadněji uvolní na jeden, dva dny než na tři celé dny.

Závěrem:

Všichni absolventi se postupně zlepšují po celou dobu svého života tím, že daleko rychleji než průměrná populace zvyšují svou sečtělost, všeobecný přehled a rozhled.

………..

Proč ovládnout racionální čtení?

Minimálně jedna hodina denně se ušetří na administrativě, mailech apod. Další jedna hodina se ušetří denně u kurzistů, kteří často čtou větší texty (knihy, časopisy – klasické i internetové třeba na čtečkách nebo v notebooku či telefonu). Použití naučeného rychločtení hned po třídenním kurzu je hladké, po jednodenním nebo dovudenním kurzu je potřebné „dotrénovat“ získané dovednosti a pak je pravidelně aplikovat.

Absolventi kurzů  všeobecně uspoří více než „2 hodiny denně na běžných textech“ a oceňují to, že ušetří čas pro zvládnutí studia odborných textů nebo cizího jazyka .

hvezdicky

Reference 

Kurzy Davida Grubera se liší od běžně dostupných kurzů, které jsem absolvovala, nebo znám z vyprávění. Nejedná se o běžnou výuku, ale strhující divadelní představení, ve kterém hrajeme všichni zúčastnění a které David pohotově a decentně diriguje. Jednoduše přirovnáno, David nás ve svých kurzech učí „jak vařit“, nikoli pouze „jak uvařit“. Velký to rozdíl! „

Ing. Marta Michalková

Vaše metody NEANA a rychločtení mne přímo fascinovaly.
Jsem přesvědčen, že vaše metody by se měly vyučovat již alespoň od střední školy.
Bedřich N.

Děkuji vám za váš recept rychlostudia jak se efektivně učit cizí jazyky.
Tisíceré díky a buďte hodně zdráv
Václav Postránecký

Davida Grubera jsem poznala kolem devadesátých let, kdy se jako jediný ( první) věnoval technikám duševní práce. Jeho kurzy jsem sama absolvovala. Davida Grubera si velmi vážím  a jeho kurzy a knihy vřele doporučuji.

PaedDr. Alena Gajdůšková

VOX a.s. 

hvezdicky

Program denních kurzů, může se lišit, dle lektora a aktuální situace:

• začneme s úvodními testy čtenářského výkonu (rychlost, chápavost, schopnost odlišit podstatné), výcvikem v rychločtení,
• v kurzu kladme důraz na  zlepšení čtenářského výkonu, otestujeme přímo na semináři,
• vučujeme rychlovyhledávání, rychlostudium – racionální čtení,
• projdeme zlepšení koncentrace a paměti, paměťovou asociační listinu,
• upozorníme na vedlejší efekty pro rychlostudium cizího jazyka, v kontextu na prezentační dovednosti, vyjednávání, ovládnutí angličtiny,
• naučíme vás jak získat  informační konkurenční výhodu, přestože přísun informací je díky internetu velmi bohatý,
• naučíme jak třemi větami vystihnout podstatu textu, jak ignorovat balast,
• praktické čtecí způsoby skipping, scanning, skimming, studying, enjoying – pro každou situaci,

• na konci projdete závěrečné testy.

Každý student získá podkladové materiály a osvědčení o absolvování pro každého účastníka.

Poznámka:

Doporučujeme bestseller Davida Grubera “ Nejmodernější komplet tří učebnic – Inteligentní čtení v internetovém věku“

Přehled aktuálních kurzů.

Objednávám třídenní kurz rychločtení a rychlostudia Davida Grubera za speciální cenu

JEDNODENNÍ KURZ INTELIGENTNÍ ČTENÍ V INTERNETOVÉM VĚKU

Kurz – jednodenní trénink „INTELIGENTNÍ ČTENÍ V INTERNETOVÉM VĚKU“ znáte také také jako „Rychločtení a rychlostudium“ reaguje na skutečnost, že v poslední době zaměstnavatelé obtížněji než dříve uvolňují zaměstnance na plný třídenní či dvoudenní kurz.

Zároveň je to cenově výhodné – jednodenní trénink stojí třetinu toho co třídenní plný kurz a navíc ušetříte na ubytování v Praze atd..

Také chceme vyhovět všem těm, kteří preferují všední den a preferují lektora ing. Davida Grubera osobně.

Vždy je však „něco za něco“. Za dobu jednoho dne nelze účastníkům zaručit zdvojnásobení čtenářského výkonu přímo na tomto tréninku. Citelné zlepšení čtenářského výkonu je však pravděpodobné. Z plného kurzu jsou do tohoto jednoho dne vybrány ty pasáže, kdy je přítomnost zkušeného lektora nezbytná. Lektor zodpoví také ty otázky, při nichž by samouk bez něj váhal nebo měl problém.

Zbytek znalostí a dovedností si účastník osvojí po tomto tréninku samostudiem za pár dnů doma. Na jednodenním tréninku získá potřebné předpoklady k tomu, aby dostudování proběhlo hladce.

Tento „Kurz – jednodenní tréning“ je také vhodný pro ty, kteří absolvovali některý z našich kurzů a chtějí se dál zdokonalit, případně osobně konzultovat své samostudium problematiky rychločtení a rychlostudia osobně s ing. Davidem Gruberem.

V ceně kurzu je Novinka Nejmodernější komplet tří učebnic – Inteligentní čtení v internetovém věku

Lektor: osobně Ing. David Gruber, autor českého rychločtení

Cena: 5080, –

Termín: 7.12.2017

Místo: Praha 4

Akce! Zaváděcí cena do 20.11.2017

Cena zahrnuje DPH.

 

Proč kurz racionálního čtení?

Minimálně jedna hodina denně se ušetří na administrativě, mailech apod. Další jedna hodina denně u toho, kdo třeba často čte větší kusy textů (knihy, časopisy – klasické i internetové třeba na čtečkách nebo v notebooku či telefonu). Použití naučeného rychločtení hned po třídenním kurzu je hladké, po jednodenním nebo dovudenním kurzu je to třeba dotrénovat a pak to jde také hladce. Lidé ale všeobecně více než „2 hodiny denně na běžných textech“ oceňují to, že ušetří třeba 4 roky na zvládnutí cizího jazyka:

Příklad: Běžně bez kurzu angličtina z nuly na First Cambiridge Certificate za 6 let studia, s metodami racionálního čtení totéž za 1-2 roky studia. Obdobně po kurzu racionálního čtení je mnohe snadnější studium jakékoliv vysoké školy atp. Žáci potkávající Davida Grubera po letech často říkají třeba „Davide, díky tobě jsem vystudoval práva (medicínu, ekonomii, cokoliv)“ nebo „Davide, díky tobě umím tří cizí jazyky“ atp….

………

 

Mastering speedreading with David Gruber

READ FASTER, REMEMBER MORE, SEPARATE ESSENTIAL FROM PADDING

With David Gruber, founder of Czech speedreading.
24. 10. 2017; 9:00–16:00
speedreading gruberFor:
Designed for English speaking foreigners working or living in Czechia.
Benefits/ Goal:
Targeting participants to mastering speedreading; giving the know-how, how to learn it.

Lector:
Ing. David Gruber Ing. David Gruber (author of a czech speedreading)

Program:
1. Why is it possible to fit together speed and comphrehension at reading?
2. Human eyes at reading,
3. Widening recognition span, reducint number of fixation per line of text,
4. Human brain at reading – concentration, memory, anticipating,
5. Practical exercises, tests – classic on paper as well as with software apps,
6. Tips and tricks easing your reading from notebook display.

Note:
Refreshments, background materials and a certificate for each participant.

Our Courses Scholars Important Principles.
  • Wish to do what you have to do and soon you will be able to do mostly what you want to do.
  • You will not get what you rightfully deserve from the others. But you will get that and just that, what you negotiate.
  • Every man I meet is in some way better than me – and exactlly this is what I am trying to learn form him. So every new man in my life is my chance.
  • I wish for three things: Enough strength to chnage things which can be changed. Enough patience to withstand things which can not be changed. And enough wisdom to distinguish former two cases.
  • There is a way which assures nearly everyone will do nearly everything for you. Arrange things cleverly such as that person wishes so.
  • Let us be honest to each other, let us hide only things necessary to be tactful.
  • Mankind progresses steadily forward, but man with his communication ways, weak and strong aspects, is still the same.
  • It is good to do things well – and schools teach us this thouroughly. However, better thing to do is to do the right things. We will save our lifetime and also fulfill it. Nevertheless, the best thing to do is to do the right things well – at the right time, at the right place, the right way and with the right people.
What are the most striking Gruber’s inventions and discoveries?
1. The Professional Concentration Psychoformula (or multimethod), which also represents the complex final solution of procrastination problem
2. The Subconscious Opposition Psychoformula
3. The Recalling and Recognizing Memory Psychoformula
4. The Psychical Relativity Theory (in the Czech press releases compared to the Einstein’s physical one)
5. The Psychoformula „things happen from reasons“
6. The Time Management of the Top Generation (The SOUSTO multimethod)
and more than a dozen of another psychoformulas.
Basic Price: 7 200,00 Kč
Klub Gruberteam Price: 5 299,00 Kč
Saving: 1 901,00 Kč (26%)
david gruber blog
Contact Informations:
Email:
info@gruberteam.cz  www.gruberteam.cz  http://rychlocteni.mioweb.cz/
Mobil:
+420 777 913 126
English
http://www.gruberteam.cz/english/
Termín:
Připravujeme ( na dotaz)  

Zvládni rychlostudium, nebo v konkurenci odpadni

Rozsah tohoto textu „rychlostudium“ neumožňuje vše odborně zdůvodňovat. Takže – berte rady, jak jsou, vyzkoušejte, uvidíte.

1. Opět si v sobě nalaďte nadšení a chuť na text. Buď to jde samo, anebo myslete na úlevu a
zvýšení konkurenceschopnosti své pracovní síly, až to zvládnete. Čím těžší text, tím méně vašich konkurentů totiž vytrvá v jeho nastudování.

2. Nebojte se na rozdíl od rychločtení vracet v textu. Text si klidně přeříkávejte – váš hlas a sluch jsou další smyslové kanály, které podporují zapamatování. A zpracovávat tichým čtením třeba text učebnice „Cambridge English, Student´s Book“ by vás nikdy anglicky aktivně mluvit nenaučilo.

3. Dělejte si v textu husté poznámky. Nejen klasické podtrhávání, zvýrazňování, vykřičníky a
otazníky, ale přímo slovní poznámky. Veďte s autorem dialog plný zájmu. Polemizujte s ním. Někde ví autor více než vy, jinde v textu je tomu naopak – respektujte to. Nepodceňujte ani nepřeceňujte autora ani sebe.

4. Představujte si, že jste na daném textu nikoliv studující, ale učitelé. Přemýšlejte, jak byste
obsahu textu naučili někoho jiného. Nejvíce pomůže, když si budete představovat svého žáka jako poněkud obtížně chápavého nebo příliš sebevědomého. Klaďte si v duchu za něj protivné až záludné otázky, přemýšlejte o svých odpovědích. Opět zde funguje kouzlo opozice podvědomí: Pokud se něco naučit musím, je to obtíž a trápení. Pokud si představuji, že učím někoho druhého, tak se vlastně sám naučit nemusím. Mozek pracuje neuvěřitelně uvolněně, paměť je osvobozena od mnoha blokád. Je to přesně ten případ, kdy v hodině angličtiny špatně zvládáte určitou gramatiku a coby studenti před učitelem blekotáte – ale po příchodu domů zjistíte, že tutéž gramatiku probíralo zrovna ve škole vaše nezletilé dítě. To jste najednou suverénní při vysvětlování! To vám narostou křídla! Jako Jiřímu Sovákovi ve filmu „Marečku, podejte mi pero“, když navečer vysvětloval synovi právě ty rovnice, které přes den vůbec neuměl.

5. Využívejte všechny tři hlavní pilíře paměti: První a nejznámější pilíř je opakování.
Nejspolehlivější, avšak nejzdlouhavější. V jisté míře vždy nezbytný. Druhým pilířem je naše pohoda, chuť, nadrženost na studium. Když vyprchá nadšení počáteční, pomocí představivosti (myslíme na krásy cíle) si je v mysli obnovíme. Třetím pilířem jsou vazby – rytmy, rýmy, mnemotechnika apod. Opět zmiňme dálkaře z „Marečka“, který si musel pro dobré vybavování faktů chodit. Chůze je skvělý rytmus.